Turecká centrální banka snížila úrokové sazby navzdory tomu, že inflace vzrostla na 24leté maximum a lira se pohybuje blízko rekordního minima.
Výbor pro měnovou politiku vedený guvernérem Sahapem Kavciogluem ve čtvrtek snížil základní úrokovou sazbu na 13 % poté, co ji posledních sedm měsíců držel na úrovni 14 %. Všech 21 ekonomů oslovených agenturou Bloomberg neočekávalo žádnou změnu. Turecká měna se vůči dolaru propadla přibližně o 1 %, než ztráty zmírnila.
„Je důležité, aby finanční podmínky zůstaly podpůrné, aby se zachovala dynamika růstu průmyslové výroby a pozitivní trend zaměstnanosti v období rostoucí nejistoty ohledně globálního růstu i eskalace geopolitického rizika,“ uvedla MPC.
Náhlé obnovení měnových stimulů necelý rok před volbami odráží odhodlání tureckých úřadů dodržet červnový slib prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, že snižování sazeb bude pokračovat. Rozhodnutí následuje tři týdny poté, co centrální banka revidovala letošní prognózu inflace o téměř 18 procentních bodů výše.
Kavcioglu z toho viní globální rallye cen komodit, částečně způsobenou únorovou invazí Ruska na Ukrajinu. Centrální banka nyní očekává, že inflace letos na podzim dosáhne vysoké úrovně kolem 85 % a na konci roku se bude pohybovat kolem 60 %, tedy dvanáctinásobku jejího cíle.
Zdroj: Pixabay
Erdogan má v úmyslu nastartovat růst tím, že se zaměří na vývoz a zaměstnanost v rámci toho, co nazývá „novým ekonomickým modelem“. Rizik je však mnoho, neboť krize životních nákladů, která se v Turecku rozvíjí, ohrožuje jeho volební popularitu.
Místo vyšších sazeb zavedla centrální banka makroobezřetnostní opatření, která v červenci pomohla zpomalit dynamiku růstu úvěrů. Spoléhá také na zadní intervence a zavedení státem podporovaných účtů, které chrání střadatele před oslabením liry.
Tento přístup umožnil, aby inflace cválala blízko 80 % ročně, a ponechal liru zranitelnou vůči výprodeji. Turecká měna patří letos mezi pět nejhorších měn na světě vůči dolaru a ztratila přibližně čtvrtinu své hodnoty.
Erdogan, který dlouhodobě věří, že levnější výpůjční náklady mohou inflaci zpomalit, místo aby ji zvyšovaly, jmenoval Kavcioglua guvernérem centrální banky v loňském roce poté, co sesadil své tři předchůdce a snažil se získat větší vliv na měnovou politiku.
Uvolňovací kampaň Turecka je v přímém rozporu s tím, co se může ukázat jako nejagresivnější zpřísňování měnové politiky centrálními bankami na celém světě od 80. let 20. století.