Rusko uvažuje o nákupu 70 miliard dolarů v jüanech, „přátelské“ měně

Tento návrh je jedním z řady opatření, která by znamenala faktické odmítnutí více než desetileté hospodářské politiky Kremlu, který reviduje svou strategii v souvislosti s rozsáhlými sankcemi uvalenými USA a jejich spojenci kvůli invazi Vladimira Putina na Ukrajinu.

Podle lidí obeznámených s jednáním, kteří hovořili pod podmínkou zachování anonymity, aby mohli hovořit o záležitostech, které nejsou veřejné, získal plán první podporu na zvláštním „strategickém“ plánovacím setkání nejvyšších představitelů vlády a centrální banky včetně guvernérky Elvíry Nabiullinové 30. srpna.

Tento přístup zdůrazňuje, jak sankce narušily ruskou ekonomickou strategii, přičemž zmrazení přibližně poloviny devizových rezerv ve výši 640 miliard dolarů po únorové invazi zanechalo Kreml bez přístupu k penězům, které si léta šetřil na horší časy. Zdůrazňuje také, že snahy o diverzifikaci těchto rezerv mimo dolary a eura, aby se snížilo riziko jejich zabavení, měly jen omezený účinek.

„V nové situaci je hromadění likvidních devizových rezerv pro budoucí krize mimořádně obtížné a neúčelné,“ uvádí se v prezentaci návrhu připravené pro zasedání. Kreml po léta omezoval výdaje a ukládal stovky miliard dolarů, eur a dalších zahraničních měn jako polštář, který měl izolovat ekonomiku od vzestupů a poklesů cen ropy.

„Zmrazených 300 miliard dolarů Rusku nijak nepomohlo, naopak se stalo zranitelností a symbolem promarněných příležitostí,“ uvádí se v prezentaci, což je vzácné oficiální přiznání skutečného dopadu sankcí. Agentura Bloomberg viděla kopii dokumentu, který není veřejný, a lidé obeznámení s jednáním potvrdili jeho pravost. Vláda a centrální banka na žádosti o komentář k plánu bezprostředně nereagovaly, uvedla agentura Bloomberg.

Zdroj: SCMP.com

Úspora těchto peněz „představuje přímé snížení investic v Rusku ve prospěch investic v jiných zemích“, uvádí se v dokumentu.

Tiskové služby vlády a centrální banky na žádosti o komentář k plánu bezprostředně nereagovaly.

Přátelské měny

Dokument poznamenává, že i nákup měn „spřátelených“ zemí je problematický, a uvádí, že prodej držených jüanů „vyžaduje samostatnou dohodu s Čínou, kterou bude v krizi velmi obtížné získat“. Další měny, jako je dirham SAE, jsou vystaveny „vysokým politickým rizikům“, protože vlády těchto zemí mohou změnit svou politiku, zatímco turecká lira čelí velkému riziku devalvace, uvádí se v dokumentu.

V krátkodobém horizontu, kdy nás zaplavují příjmy z vývozu ropy a zemního plynu, které v letošním roce způsobily rekordní přebytek běžného účtu platební bilance a posunuly rubl výše, však návrh počítá s výdaji ve výši 4,4 bilionu rublů (1,7 bilionu Kč) na nákup měn „spřátelených“ zemí, převážně jüanů.

Zdroj: Unsplash

Plán uvádí, že banky jsou v současné době zaplaveny „měkkými“ měnami, protože snahy o přesun obchodu z dolarů a eur zatím dosáhly jen omezeného pokroku a obchodní partneři Ruska nejsou nadšeni přijímáním plateb ve svých vlastních měnách.

S myšlenkou nákupu „přátelských“ měn, které by zpomalily růst rublu, přišli úředníci poprvé v červnu. Tehdy ministr hospodářství Maxim Rešetnikov tuto myšlenku kritizoval s tím, že by to nestačilo k výraznějšímu pohybu kurzu rublu, ale donutilo by to vládu prudce snížit výdaje.

Dokument se nezmiňuje o letošním poklesu jüanu vůči dolaru, který snížil hodnotu ruských rezerv, jež Rusko počítá v americké měně.

Před válkou Rusko v rámci své diverzifikační kampaně neustále zvyšovalo investice v jüanech a stalo se jedním z největších držitelů rezerv v čínské měně na světě. Ale i když tato aktiva nebyla zmrazena americkými a evropskými sankcemi, přístup Ruska k nim je stále omezený.

V dokumentu se uvádí, že držba jüanů by mohla dosáhnout 180 miliard dolarů, včetně blíže nespecifikovaných dodatečných nákupů uskutečněných v letošním roce. Centrální banka přestala po uvalení sankcí vykazovat měnové členění rezerv. K 1. lednu uvedla, že jüan tvořil 17,1 % jejích držených aktiv, což vychází na něco málo přes 100 miliard USD.

RUB/CNY – Zdroj: Autochartist

Plán počítá s tím, že tyto peníze – až 180 miliard dolarů – budou v příštích třech až pěti letech vynaloženy na pokrytí obrovských nákladů na výměnu zahraničních technologií a přesun dopravní infrastruktury na nové trhy v Asii.

Dokument neuvádí podrobnosti o tom, jak by se s prodejem za rubly nakládalo, pouze poznamenává, že by posílil rubl, což by pomohlo vyrovnat inflační dopad investičních výdajů.