Nejradikálnější balíček daňových škrtů ve Velké Británii od roku 1972 spolu s plány na rozsáhlé půjčky zaskočily finanční trhy a vyvolaly propad libry na rekordní minimum. Cílem těchto neortodoxních opatření je nastartovat hospodářský růst. Přesto návrh představený 23. září vyvolal obavy, že by mohl prohloubit inflaci, podkopat státní finance.
Proč se libra propadla?
Snížení daní šlo dále, než ekonomové očekávali, a snížilo nejvyšší sazbu daně z příjmu spolu s daní z příjmu právnických osob a dalšími odvody. Liz Trussová, která se ujala funkce premiérky před necelými třemi týdny, tvrdí, že tyto změny nastartují ekonomiku, odvrátí recesi a vytrhnou Spojené království z desetiletého období nízké výkonnosti. Krátce poté, co plány oznámil její kancléř státní pokladny Kwasi Kwarteng, se libra propadla o více než 3 % na nejnižší hodnotu od roku 1985. Jeho komentář o dva dny později v rozhovoru pro BBC, že „toho bude ještě víc“, způsobil, že měna krátce klesla o dalších téměř 5 % na historické minimum 1,0350 USD, než se vrátila zpět nad 1,07 USD.
Jaké je pozadí?
Panují obavy, že výbuch fiskálních stimulů vystupňuje cenové tlaky právě v době, kdy se Bank of England snaží omezit inflaci, která v srpnu dosáhla 9,9 %, což je téměř pětinásobek cíle centrální banky a téměř 40leté maximum. Investoři se také obávají, že nový rozpočet přivede zadlužení země na neudržitelnou dráhu. Státní finance již byly napjaté kvůli mimořádným výdajům vyvolaným pandemií a také prudce rostoucím cenám energií v důsledku ruské války na Ukrajině a nákladům spojeným s hlasováním o vystoupení z Evropské unie v rámci brexitu.
Zdroj: Pixabay
Jaký je plán vlády?
Cílem je, aby snížení daní vytvořilo dynamičtější ekonomiku, která by nakonec měla přinést vyšší daňové příjmy a udržet pod kontrolou zadlužování. Plány nové konzervativní vlády vyvolávají srovnání, a to i mezi jejími příznivci, s nešťastným rozpočtem z roku 1972, který sestavil Kwartengův toryovský předchůdce Anthony Barber, jenž rovněž přišel s rozsáhlým balíčkem nepokrytých daňových škrtů. V jeho případě došlo k prudkému nárůstu inflace, přehřátí ekonomiky a následnému pádu do recese. Barberův šéf Edward Heath byl o dva roky později poražen labouristickou opozicí a Spojené království muselo v roce 1976 požádat Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Další Kwartengův předchůdce, Nigel Lawson, kancléř za tehdejší premiérky Margaret Thatcherové, se po zavedení balíčku daňových reforem koncem 80. let rovněž potýkal s problémem rostoucí inflace.
Jaké jsou tedy vyhlídky Spojeného království?
Exportní velmoc, jako je Japonsko, je díky svému obrovskému přebytku běžného účtu schopna lépe zvládnout oslabení měny. Velká Británie je na tom podobně jako některé rozvíjející se trhy, má jeden z největších deficitů běžného účtu na světě a již tak značný rozpočtový schodek, který se po Kwartengově oznámení ještě zvýší. Příchozí investice do britských nemovitostí a dalších aktiv mají v běžných letech tendenci podporovat libru. Ale vzhledem k slabému růstu a stále větší nestabilitě ekonomiky přibývá důvodů, proč ve Spojeném království neinvestovat. Zákonodárci z Trussové strany uvedli, že BOE možná bude muset zasáhnout mimořádným zvýšením sazeb, aby uklidnila nervy na trhu.
Proč na tom záleží?
Konzervativní stranu, která se od roku 2010 držela u moci pod čtyřmi premiéry, čekají nejpozději v lednu 2025 všeobecné volby. To jí dává jen o málo více než dva roky na to, aby přesvědčila voliče, že její politika bude fungovat a krize životních nákladů v zemi se zmírní. Zatímco v Dolní sněmovně si prozatím udržuje pohodlnou většinu, v průzkumech veřejného mínění zaostává za opozičními labouristy. Pokračující pokles libry by na vládu vyvíjel další tlak. Ceny na opčních trzích koncem září naznačovaly reálnou šanci, že měna dosáhne parity s dolarem před koncem roku 2022.
