Bank of England ve čtvrtek zvýšila úrokové sazby nejvíce od roku 1989, ale zároveň varovala, že Británii hrozí dlouhá recese, a investorům sdělila, že výpůjční náklady se pravděpodobně zvýší méně, než očekávají.
BoE zvýšila bankovní sazbu z 2,25 % na 3 %, i když uvedla, že britská ekonomika možná neporoste další dva roky, což je propad delší než během finanční krize v letech 2008-2009.
Libra prudce klesla a vůči americkému dolaru se nacházela přibližně o 2 % níže, čímž se dotkla nejnižší hodnoty od poloviny října, kdy se Británie nacházela v politické krizi vyvolané plány bývalé premiérky Liz Trussové na snížení daní.
Ve středu americký Federální rezervní systém rovněž zvýšil sazby o 75 bazických bodů, ale signalizoval, že náklady na půjčky v USA pravděpodobně porostou více, než se očekávalo, aby rozdrtily inflaci.
To kontrastovalo se čtvrtečním sdělením BoE.
Zdroj: Getty Images
„Nemůžeme slibovat budoucí úrokové sazby, ale na základě toho, kde se dnes nacházíme, si myslíme, že bankovní sazba se bude muset zvýšit o méně, než je v současnosti oceňováno na finančních trzích,“ uvedl guvernér Andrew Bailey v nezvykle přímočarém sdělení.
BoE uvedla, že nyní očekává, že inflace dosáhne během současného čtvrtletí 40letého maxima kolem 11 %. Zároveň se však domnívá, že ekonomika vstoupila do recese, což by mohlo znamenat její pokles v letech 2023 i 2024 a celkový pokles o 2,9 %.
Nezaměstnanost by do konce roku 2025 postupně vzrostla na 6,4 %, což by znamenalo téměř zdvojnásobení ze současných 3,5 %, což je nejnižší míra nezaměstnanosti od poloviny 70. let.
Čtvrteční zvýšení výpůjčních nákladů – největší za posledních 33 let s výjimkou neúspěšného pokusu o podporu libry na Černou středu v roce 1992 – bylo v souladu s očekáváním ekonomů v průzkumu agentury Reuters, nebylo však jednomyslné.
Dva politici, Silvana Tenreyrová a Swati Dhingra, hlasovali pro menší zvýšení o čtvrt, resp. půl procentního bodu.
Většina členů devítičlenného Výboru pro měnovou politiku uvedla, že sazby bude třeba zvýšit ještě výše, i když pravděpodobně ne tak vysoko jako na 5,2 %, která byla do finančních trhů započítána v době, kdy BoE dokončovala své prognózy.
„K udržitelnému návratu inflace k cíli by mohlo být zapotřebí další zvýšení bankovní sazby, i když na nižší vrchol, než jaký byl oceněn na finančních trzích,“ uvedla BoE a nabídla tak investorům neobvykle konkrétní pokyny.
Dříve ve čtvrtek trhy očekávaly, že Bank Rate dosáhne vrcholu kolem 4,75 %. Po jejím oznámení tento vrchol klesl na méně než 4,7 % v září příštího roku.
„Výbor nadále soudí, že pokud výhled naznačí trvalejší inflační tlaky, bude podle potřeby rázně reagovat,“ dodala MPC a zopakovala tak své předchozí pokyny.
OTŘESY V BRITÁNII
Zdroj: Getty Images
Centrální banky v celém západním světě reagují na podobné výzvy. Inflace v uplynulém roce prudce vzrostla v důsledku zbytkového nedostatku pracovních sil a omezení dodavatelského řetězce po pandemii COVID a – v případě Evropy – velkého nárůstu účtů za energie po únorové invazi Ruska na Ukrajinu.
Nový britský ministr financí Jeremy Hunt prohlásil, že „prioritou vlády číslo jedna je zvládnutí inflace, a dnes banka přijala opatření v souladu se svým cílem vrátit inflaci na cílovou úroveň“.
Od posledního zvýšení sazeb 22. září čelila BoE několik týdnů politickému chaosu a chaosu na finančních trzích.
Jen o den později vláda tehdejší premiérky Trussové spustila nefinancovaný balíček daňových škrtů v hodnotě 45 miliard liber, který se setkal s odmítavou reakcí investorů, jež stlačila kurz libry šterlinků na rekordní minimum vůči dolaru a donutila BoE podpořit trh s dluhopisy, aby pomohla penzijním fondům.
Trussová musela po 44 dnech ve funkci odstoupit.
Trhy jsou nyní stabilnější a britské vládní výpůjční náklady se v podstatě vrátily na úroveň, kde byly před těmito otřesy. V úterý mohla BoE začít prodávat dluhopisy ze svých zásob kvantitativního uvolňování ve výši 838 miliard liber.
Tvorba politiky BoE je obzvláště složitá kvůli nejasnostem ohledně budoucí vládní politiky.
Zatímco většina daňových škrtů byla zrušena, nový premiér Rishi Sunak naznačil, že dojde k omezení veřejných výdajů a potenciálně k vyšším daním, jejichž rozsah bude jasný až po fiskálním prohlášení 17. listopadu.
