Jan Budař chtěl podle filmové publicistky Věry Míškové natočit pohádku pro děti i dospělé. „Jenže se mu to rozpadlo pod rukama. Smísil několik pohádkových žánrů s jinými žánry. Začíná klasickým příběhem, seznámíme se s netradičním princem – je mu 39 let a plešatí – a král ho pošle do světa. Potud je to pohádka. Ale pak tam jsou pitvořící se čarodějnice jako od Zdeňka Trošky, chvíli je to horor a na konci zase pohádka.“
Princ Mamánek jako pohádka nefunguje, obsah má pro dospělé, pro děti jen děj a formu, říká psycholožka
