Akciím energetických společností letos ceny ropy příliš nepomáhají, ale mohly by získat podporu z neobvyklého místa – z deflace.
Ceny ropy se od začátku května drží mezi zhruba 68 a 75 dolary za barel a ani překvapivé oznámení Saúdské Arábie po zasedání OPEC+ 4. června to nedokázalo změnit. Saúdové uvedli, že v červenci sníží těžbu ropy o 1 milion barelů denně, a to nad rámec již dohodnutých škrtů členů OPEC+, které byly prodlouženy do roku 2024. Americká referenční ropa WTI si tento týden do čtvrtka připsala 1,1 % na pouhých 72,53 USD.
Saúdská Arábie však může pro podporu ceny udělat sama jen tolik. To platí zejména v situaci, kdy se čínské ekonomické oživení po pandemii zadrhává a Rusko potřebuje prodávat ropu za každou cenu, aby mohlo financovat své válečné úsilí, vysvětluje Edward Yardeni, prezident společnosti Yardeni Research. Stabilní cena ropy může být tím nejlepším výsledkem, v jaký může Saúdská Arábie doufat. „Mohou zpomalit pokles cen ropy,“ píše Yardeni.
Stálé ceny ropy mohou stále stačit k tomu, aby producentům přinesly dostatek příjmů, i když se nebude opakovat růst ropy z roku 2022. Loňský boom byl doprovázen balonovým růstem těžebních nákladů díky rostoucím cenám pracovní síly, těžebního zařízení, nafty a dalších paliv a chemikálií a surovin používaných při těžbě a zpracování ropy a plynu. Když ceny komodit prudce rostou, producenti raději zaplatí, než aby riskovali, že přijdou o zisk. Když není takový stoupající příliv, který by zvedl všechny producenty, dochází k většímu zkoumání nákladů společností.
Zdroj: Reuters
A akcie ropných společností byly letos podrobeny důkladné kontrole. Nejenže je energetický sektor v rámci indexu S&P 500 nejhorším sektorem, který letos klesl o 8,5 %, ale je také jedním z nejlevnějších. Burzovně obchodovaný fond Energy Select Sector SPDR (ticker: XLE) dosahuje pouze 10,4násobku očekávaných zisků v příštím roce, zatímco celkový index dosahuje 18,6násobku.
Pro americké producenty je tu několik dobrých zpráv: Jejich výrobní náklady se v příštím roce pravděpodobně poněkud změní, protože šílenství stále ustupuje, inflace se snižuje a nový vývoj zůstává omezený. Ceny trubek a potrubí používaných při těžbě a přepravě ropy již za poslední rok klesly o více než 20 %. Náklady na různé služby v ropných polích, které se pravidelně obnovují při prodloužení smluv, mají klesající tendenci. Ceny strojů a písku pro frakování se zatím drží, ale zdá se, že se zlepšenou dostupností budou klesat.
Analytik Citigroup Scott Gruber očekává, že celkové náklady amerických těžařů z břidlicových ložisek klesnou v roce 2024 přibližně o 10 %. Jaký to bude mít dopad na jednotlivé společnosti, bude záviset na tom, kdy skončí platnost jejich smluv. Gruber poukazuje na společnosti Devon Energy (DVN) a Marathon Oil (MRO) jako na jedny z největších potenciálních příjemců, u nichž většina zpravidla krátkodobějších kontraktů na těžbu skončí ve druhé polovině roku.
To však nezabrání poklesu příjmů – ceny ropy jsou koneckonců o 40 % nižší než na svém vrcholu loni v létě. Může to však pomoci ziskovým maržím. Konsensus analytiků počítá s 18% poklesem tržeb společnosti Devon v roce 2023 a s dalším 9% poklesem v roce 2024, ale Wall Street vidí, že marže zisku před započtením úroků, daní, odpisů a amortizace (Ebitda) vzroste z letošních 51 % na 59 % v roce 2024. To by podle odhadů analytiků mohlo v příštím roce pomoci dosáhnout 5% růstu Ebitda i přes pokles tržeb.
Ne všichni producenti získají tak velký nárůst, včetně společností Diamondback Energy (FANG) a EOG Resources (EOG), tvrdí Gruber. „FANG vynikal v období inflace, což se spolu s několika dlouhodobějšími kontrakty [na frakování elektřiny]… pravděpodobně rovná relativně menšímu přínosu deflace,“ píše.
Přínos pro ziskové marže producentů ropy a plynu nezvrátí zastřešující sílu klesající hodnoty komodity, kterou prodávají. Je to však nedoceněná silná stránka letos nejneoblíbenějšího sektoru Wall Street.