Banka UBS vyjádřila opatrnost ohledně novozélandského dolaru (NZD) s odkazem na náročný ekonomický výhled a potenciál slabší výkonnosti vůči ostatním hlavním měnám.
Pár NZD/USD se v poslední době obchoduje v rozmezí 0,59 až 0,62, přičemž relativně vysoké novozélandské úrokové sazby mu poskytují určitou podporu navzdory oslabující domácí ekonomice.
Inflace na Novém Zélandu zůstává vysoká a je ovlivněna faktory, jako je rostoucí nezaměstnanost, klesající podnikatelská důvěra a pokračující tlak na životní náklady, který ovlivňuje diskreční výdaje.
Mírné oživení cen mléčných výrobků však představuje potenciální pozitivní faktor pro prognózy odvětví na roky 2024-2025.
Novozélandská centrální banka (RBNZ) na svém posledním zasedání zachovala jestřábí postoj a překvapila trhy tím, že zvažuje zvýšení sazeb. Centrální banka rovněž upravila svůj forwardový kurz oficiální hotovostní sazby (OCR), čímž naznačila vyšší pravděpodobnost dalšího zpřísňování měnové politiky.
Nicméně guvernér RBNZ Adrian Orr v nedávném rozhovoru zlehčoval šance na další zvýšení sazeb, pokud inflační očekávání zůstanou ukotvena. Krátkodobé prognózy indexu spotřebitelských cen (CPI) byly revidovány směrem nahoru a předpokládaný návrat do cílového pásma inflace 1-3 % meziročně byl odložen na čtvrté čtvrtletí roku 2024 s projekcí 2,9 % meziročně.
Projekce hospodářského růstu pro rok 2024 byly sníženy na 0,4 % meziročně z předchozích 0,9 %, přičemž odhad UBS byl dokonce nižší a činil 0,3 %. Prognóza pro rok 2025 byla rovněž snížena na 1,8 % meziročně z 2,5 % meziročně.
Oznámení novozélandské vlády o rozpočtu na rok 2024 zdůraznilo budoucí problémy, přičemž očekávání slabšího růstu a snížení daní vedou k očekávanému deficitu ve výši 13,4 miliardy NZD ve fiskálním roce 2025, což představuje 3,1 % HDP, oproti dřívější prognóze deficitu ve výši 6,1 miliardy NZD.
Banka UBS předpovídá další emise státních dluhopisů, které by mohly zvýšit výnosy nad jejich současnou prognózu 4 % u desetiletých dluhopisů. Pokud jde o úrokové sazby, UBS očekává snížení o 25 bazických bodů v listopadu a o 50 bazických bodů v únoru 2025, přičemž předpokládaná konečná sazba ve čtvrtém čtvrtletí 2025 by měla činit 3,25 %, což je méně než současných 5,5 %.
Z investičního hlediska UBS předpokládá, že novozélandský dolar bude v příštích 12 měsících zaostávat za většinou měn zemí G10. Předpokládá také, že ve stejném období dojde k nárůstu páru AUD/NZD na úroveň kolem 1,15, a navrhuje dlouhou pozici v případě, že tento pár klesne na přibližně 1,08 nebo níže.
Zdroj: Getty Images
Technické ukazatele sice ukazují, že NZD je na horní hranici svého rozpětí indexu relativní síly (RSI) a momentum je pozitivní, ale zdá se, že slábne. Mezi hlavní rizika ohrožující výhled NZD/USD patří potenciální jestřábí kroky amerického Federálního rezervního systému, geopolitické napětí mezi USA a Čínou a nečekané zvýšení sazeb ze strany RBNZ.
Inflace v eurozóně v květnu podle odhadu Eurostatu zrychlila na 2,6 %
Míra inflace v eurozóně v květnu zrychlila na 2,6 procenta z dubnové hodnoty 2,4 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zdražují zejména služby a potraviny, mírně k celkovému růstu opět přispěly také energie. Rychlý odhad neobsahuje údaje za celou Evropskou unii, nejsou v něm tedy ani data za Českou republiku.
Analytici se zrychlením růstu cen počítali, v průměru ale v anketě agentury Reuters očekávali, že se míra inflace dostane pouze na 2,5 procenta. Meziměsíčně ceny v eurozóně vzrostly o 0,2 procenta, bez vlivu energií růst činí 0,4 procenta. Samotné energie byly proti dubnu o 1,2 procenta levnější.
Evropská centrální banka (ECB) chce mít inflaci kolem dvou procent. Nepatrně vyšší inflace, než s jakou se počítalo, ale banku podle většiny analytiků zřejmě nedonutí počkat s avizovaným červnovým snížením úrokových sazeb, i když názory mezi experty se různí. „Ta čísla podporují v názoru lidi, kteří říkají, že musíme být obezřetní,“ řekl ekonom společnosti Natixis Dirk Schumacher.
Guvernér italské centrální banky a člen Rady guvernérů ECB Fabio Panetta ale po zveřejnění statistiky poznamenal, že nejnovější data v zásadě odpovídají očekávání. Nejsou podle něj ani dobrá ani špatná. Panetta stále trvá i na názoru, že ECB může snížit sazby v několika krocích, a přesto svou měnovou politikou dál brzdit případné inflační tlaky.
Nejvyšší inflaci měla v květnu Belgie, a to 4,9 procenta, nad čtyřmi procenty je i Chorvatsko. Naopak nejnižší míru inflace Eurostat registruje v Lotyšsku, a to 0,2 procenta. Pod jedním procentem je míra inflace také v Litvě, Itálii a ve Finsku.
Eurostat v rychlém odhadu rovněž uvádí, že služby k celkové meziroční inflaci v květnu přispěly ze 4,1 procenta, zatímco v dubnu jejich příspěvek činil 3,7 procenta. Na inflaci tak budou mít největší vliv. Další je kategorie potraviny, alkohol a tabák. Příspěvek energií k inflaci činí 0,3 procenta, zatímco v dubnu energie od inflace naopak 0,6 procenta odečetly.
Zdroj: Canva
Za důležitý ukazatel ekonomové považují základní inflaci, která nebere v úvahu cenové výkyvy u potravin, energií, alkoholu a tabáku. V květnu se zvýšila na 2,9 procenta z dubnové hodnoty 2,7 procenta.
Prezidentka ECB Christine Lagardeová minulý týden řekla, že inflace v eurozóně už je pod kontrolou. Předloni se dostala na rekordních 10,6 procenta, zejména kvůli výraznému zvýšení cen energií, částečně v důsledku války na Ukrajině a souvisejících politických rozhodnutí v západních zemích. Ekonomové tak nadále očekávají, že ECB sníží úrokové sazby už na svém červnovém zasedání. Základní úrok je teď v eurozóně na 4,50 procenta.
Největší série zvyšování úroků v historii ECB sice pomohla za poslední dva roky snížit inflaci a také inflační očekávání mezi spotřebiteli, zároveň ale zadusila úvěrovou aktivitu. Lze proto usuzovat, že až se centrální bankéři příští týden sejdou, budou se držet plánů, které se trhům snažili v posledních týdnech srozumitelně předat. A to je blížící se uvolnění měnové politiky.
Euro začalo po zveřejnění dat o inflaci znovu zpevňovat. Později, krátce před 13:00 SELČ, vykazovalo k dolaru nárůst o 0,15 procenta a prodávalo se za 1,0850 USD.
Roční míra inflace v zemích eurozóny – v procentech podle harmonizovaného indexu spotřebitelských cen:
květen 2023prosinec 2023leden 2024únor 2024březen 2024duben 2024květen 2024Eurozóna6,12,92,82,62,42,42,6*Belgie2,70,51,53,63,84,94,9*Estonsko11,24,35,04,44,13,13,1*Finsko5,01,31,11,10,60,60,5*Francie6,04,13,43,22,42,42,7*Chorvatsko8,35,44,84,84,94,74,3*Irsko5,43,22,72,31,71,61,9*Itálie8,00,50,90,81,20,90,8*Kypr3,61,92,12,11,62,13,0*Litva10,71,61,11,10,40,40,8*Lotyšsko12,30,91,10,61,01,10,2*Lucembursko2,03,23,03,23,23,03,2*Malta6,33,73,73,02,72,42,3*Německo6,33,83,12,72,32,42,8*Nizozemsko6,81,03,12,73,12,62,7*Portugalsko5,41,92,52,32,62,33,9*Rakousko8,75,74,34,04,13,43,3*Řecko4,13,73,23,13,43,22,3*Slovensko12,36,64,43,82,72,42,7*Slovinsko8,13,83,43,43,43,02,5*Španělsko2,93,33,52,93,33,43,8*
* odhad
Zdroj: Eurostat