„Myslel jsem, že v nesvobodě budu žít pořád. Já jsem nebyl ten, co doufal ve svobodu. Když to potom přišlo, bylo to krásné – 53 let žít v domnění, že nikdy nebudu moci veřejně říkat, co si myslím, a najednou to jde. To byl nádherný, nádherný pocit. A nerad bych o něj přišel,“ řekl Zdeněk Svěrák v rozhovoru pro Radiožurnál na Národní třídě. Sám byl 17. listopadu v pochodu na Albertově.
Před revolucí jsem jezdil golfem Václava Havla. Sledovali mě, mysleli, že je to on, vzpomíná Svěrák
