Americký dolar ve středu vzrostl poté, co klesl na nejnižší úroveň za více než tři měsíce v naději, že Federální rezervní systém brzy sníží sazby.
Novozélandský dolar byl jedním z největších hybatelů, když vzrostl o 0,49 % na 0,6166 USD poté, co Reserve Bank of New Zealand ve středu ponechala úrokové sazby na stejné úrovni, ale varovala, že může být nutné další zpřísnění politiky.
Dříve během seance novozélandský dolar vzrostl o více než 1 % na čtyřměsíční maximum 0,6207 USD.
Komentáře představitele Fedu Christophera Wallera, který naznačil možné snížení sazeb v následujících měsících, způsobily v úterý pokles výnosů amerických dluhopisů a dolaru.
„(Waller) je z historického hlediska relativně jestřábí, takže pokud se jeho postoj mění na trochu holubičí, tak to tak trochu říká, že možná panuje všeobecný konsenzus členů bankovní rady, že sazby dosáhly svého vrcholu a možná by mohly být v příštím roce dokonce sníženy,“ uvedl Kyle Rodda, hlavní analytik finančních trhů ve společnosti Capital.com.
Dolarový index, který sleduje měnu vůči šesti srovnatelným měnám, se dostal nejníže od začátku srpna na 102,46 bodu.
Poté část svých ztrát snížil a naposledy vzrostl o 0,12 % na 102,73. V listopadu byl dolar na cestě k poklesu o 3,7 %, což byl jeho největší měsíční pokles za poslední rok.
„V podstatě se odrazil od rally amerických a globálních dluhopisů, zejména desetiletých (amerických) státních dluhopisů,“ řekl Alvin Tan, vedoucí asijské devizové strategie ve společnosti RBC Capital Markets.
Výnos amerických desetiletých státních dluhopisů v úterý klesl o 5 bazických bodů (bps) a ve středu se opět o stejnou hodnotu snížil na 4,2898 %, což je nejnižší hodnota od poloviny září.
Výnosy se pohybují inverzně k ceně a nižší výnosy dluhopisů způsobují, že investice s pevným výnosem v dané zemi vypadají méně atraktivně v porovnání s konkurenčními zeměmi, což zatěžuje místní měnu.
Euro v úterý poprvé od srpna krátce překročilo hranici 1,10 USD, ale zisky snížilo a zůstalo bez větších změn na 1,0991 USD.
Údaje o inflaci ze Španělska a německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko ukázaly, že cenové tlaky v eurozóně v listopadu nadále polevovaly.
„Na mezidenní bázi (euro) sestoupilo z maxima… takže určitě došlo k určitému dopadu,“ řekl Tan.
„Ale samozřejmě na druhé straně výnosy amerických dluhopisů nadále klesají,“ dodal. „Ve hře jsou dvě protichůdné síly.“
Údaj o inflaci v celé eurozóně bude zveřejněn ve čtvrtek, ještě před Fedem preferovaným ukazatelem americké inflace, indexem výdajů na osobní spotřebu neboli PCE.
Japonský jen, který je obzvláště citlivý na výnosy amerických dluhopisů, si ve středu udržel nedávné zisky. Dolar se pohyboval bez větších změn na úrovni 147,37 poté, co předtím klesl na více než dvouměsíční minimum 146,68 jenu.
Čínský pevninský jüan zakončil domácí seanci na úrovni 7,1246 za dolar, což je nejsilnější závěrečná cena od 16. června.
Zdroj: Getty Images
OECD zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,9 %
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,9 procenta, zatímco dosud počítala s tříprocentním růstem. Příští rok tempo růstu dál zpomalí a dosáhne 2,7 procenta, globální ekonomika se ale vyhne takzvanému tvrdému přistání. OECD to uvedla ve své dnešní zprávě.
V celosvětovém měřítku OECD očekává, že růst v rozvíjejících se ekonomikách bude lepší než v průmyslových zemích. V roce 2025 pak organizace počítá s růstem o tři procenta s tím, jak příjmy porostou a klíčové úrokové sazby pravděpodobně klesnou.
Letošní prognózu pro Spojené státy OECD zvýšila na 2,4 procenta z dosud předpokládaného růstu o 2,2 procenta. Výhled na příští rok zvýšila z dosavadních 1,3 na 1,5 procenta. Odhad letošního růstu eurozóny organizace ponechala na 0,6 procenta, na příští rok jej ale snížila na 0,9 z dříve uváděných 1,1 procenta.
Tvrdým přistáním ekonomiky se rozumí její prudké zpomalení, které se neobejde bez vedlejších negativních dopadů na podniky a spotřebitele. Ačkoli se toto riziko v USA i jinde ve světě zmírnilo, riziko recese stále trvá. Na vině jsou přetrvávající problémy na trhu s bydlením, vysoké ceny ropy a pomalé poskytování úvěrů, uvádí OECD.
Organizace také očekává zpomalení čínské ekonomiky. Ta se potýká s problémy v realitním sektoru a spotřebitelé více šetří tváří v tvář nejistým vyhlídkám. Její růst se podle prognózy OECD zmírní z letošních 5,2 na 4,7 procenta v roce 2024, což je v obou případech nepatrně více, než OECD odhadovala v září. V roce 2025 čínská ekonomika dál zpomalí a tempo růstu dosáhne 4,2 procenta, očekává organizace.
Centrální banky, zejména ve Spojených státech a v Evropě, až donedávna velmi výrazně zvyšovaly úrokové sazby s cílem omezit inflaci. Podle OECD by měnová politika také měla zůstat restriktivní, a to dokud se neobjeví jasné známky, že základní inflační tlaky jsou trvale sníženy.
Zdroj: Getty Images
