Evropská centrální banka (ECB) dnes na zasedání Rady guvernérů zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně. Banka zároveň signalizovala, že bude úroky dál zvyšovat, a předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.
„Na základě stávajícího hodnocení Rada guvernérů očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla banka v dnešní zprávě. V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.
Šéfka ECB Christine Lagardeová pak na tiskové konferenci uvedla, že mezi členy bankovní rady panovala jednomyslná shoda o potřebě zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Bankéři podle dřívějších náznaků několik týdnů váhali mezi zvýšením o 0,50 a 0,75 procentního bodu, další růst inflace ale zřejmě tuto debatu vyřešilo. Údaje totiž naznačují, že růst cen proniká do širší ekonomiky.
Trhy rozhodnutí ECB příliš nepřekvapilo. Investoři už dříve počítali s 80procentní pravděpodobností zvýšení úroků o 0,75 procentního bodu. Ekonomové v anketě agentury Reuters ale byli rozděleni rovnoměrněji a jen mírná většina z nich očekávala vyšší zvýšení sazeb. Vzhledem k tomu, že ECB ve sdělení výslovně uvedla potřebu dalšího zvýšení úroků, trhy nadále očekávají zvýšení sazeb o půl procentního bodu na říjnovém zasedání.
ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka dnes také zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zlepšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.
Zdroj: Unsplash
„Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení jejího růstu, přičemž se očekává její stagnace později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když se problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů,“ uvedla ECB.
„Centrální bankéři potvrdili jestřábí tón z amerického Jackson Hole. Podobně jako po začátku pandemie, tak i nyní dochází ke koordinované odpovědi monetární politiky celého světa na nejvyšší inflaci za posledních 40 let,“ uvedl analytik XTB Štěpán Hájek. Pokud by ECB pokračovala ve zvyšování úroků podobně výrazným tempem, dostala by se podle něj už po příštím zasedání základní sazba na neutrální úroveň, na které pak sazby pravděpodobně zůstanou delší dobu.
„Centrální banka má v plánu zvyšovat sazby i na dalších zasedáních, evidentně tak má dostatečnou důvěru ve svoje schopnosti zvládnutí vysokých úrokových sazeb na dluhopisech jižních států EU. Ty by zdražení svého dluhu, které je důsledkem zvyšování sazeb, nemusely být schopny ufinancovat,“ dodal analytik investiční platformy Portu Filip Louženský.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu podle odhadu statistického úřadu Eurostat zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord a nachází se vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Část analytiků předpokládá, že v příštích měsících se inflace v eurozóně vyšplhá nejméně na deset procent. Vzhůru ji tlačí zejména prudké zdražování energií.
