Boj Evropské centrální banky o obnovení důvěryhodnosti na finančních trzích se právě stal mnohem těžším.
Po týdnu poznamenaném novou krizí v Římě čtenáři MLIV varují, že italský dluh se opět může dostat do nebezpečné zóny – právě v době, kdy téměř hrozící recese zintenzivňuje epický propad eura na úroveň nevídanou téměř 20 let.
Pouze 16 % ze 792 respondentů nejnovějšího průzkumu Pulse tvrdí, že se Evropě v příštích šesti měsících pravděpodobně podaří vyhnout se hospodářskému poklesu, přičemž 69 % sází na to, že jednotná měna se spíše propadne na 0,9 USD, než aby se vyhrabala zpět na 1,1 USD.
Aby toho nebylo málo, politická bouře ve třetí největší ekonomice eurozóny může podnítit novou éru fragmentace trhu. Přibližně 21 % čtenářů MLIV tvrdí, že spread mezi desetiletými italskými a německými dluhopisy by musel vyletět na více než 500 bazických bodů – což je nejvyšší hodnota od dluhové krize v roce 2012 – než ECB zasáhne.
Celkem 41 % respondentů, mezi nimiž jsou portfolio manažeři a retailoví obchodníci, vidí dluhovou krizi v příštích šesti měsících – což je obrovský posun oproti éře záporných výnosů, která region zachvátila ještě na začátku ledna.
Zdroj: Unsplash
Tato varování nemohla přijít pro ECB v horší dobu. Zdá se, že je připravena tento týden konečně zvýšit úrokové sazby – právě v době, kdy hrozí, že Rusko vystupňuje energetickou krizi, přičemž inflace již dosahuje rekordních hodnot.
„Myslím, že očekávání recese se v souvislosti s možností přídělu plynu poměrně rychle zvýšila, a pokud se to potvrdí, mohlo by se stát, že mnoho společností půjde ke zdi,“ řekl Craig Inches, vedoucí oddělení sazeb a hotovosti ve společnosti Royal London Asset Management.
Zvýšené cenové tlaky si vybírají velkou daň na domácnostech i firmách. Nyní rostou obavy z úplného zastavení dodávek ruského plynu, jakmile bude kolem 21. července dokončena údržba jednoho z hlavních plynovodů. Je to stejný den, kdy ECB poprvé po více než deseti letech zvýší sazby a zároveň možná představí nový politický nástroj k odstranění rostoucích trhlin na trhu s dluhopisy.
Centrální banka byla minulý měsíc nucena přislíbit novou pojistku poté, co výnosy italského desetiletého dluhu vystřelily nad 4 %. Vzhledem k tomu, že vládnoucí koalice premiéra Maria Draghiho je v troskách, je úkol pro měnové úředníky stále těžší.
„Pokud se politická situace stane nepříznivou a nová italská vláda se nedokáže dohodnout s Evropskou komisí na dalším postupu, nelze reálně očekávat, že ECB zasáhne,“ uvádí agentura Bloomberg Economics. „Vzhledem k tomu, že bude muset stále řešit inflaci, výsledkem by byla roztříštěnost – a potenciálně krize.“
Zdroj: Unsplash
Prezidentka ECB Christine Lagardeová naznačila, že pojistka by byla nasazena, pokud by výpůjční náklady slabších zemí vzrostly příliš nebo příliš rychle, a znamenala by další nákupy dluhopisů. Ekonomové oslovení agenturou Bloomberg očekávají, že likvidita, kterou tyto nákupy vytvoří, bude znovu absorbována v procesu zvaném sterilizace.
Ve skutečnosti je tento krizový nástroj koncipován jako bluf – signál, že měnová autorita udělá cokoli, aby podpořila blok jednotné měny, což vyústí v situaci, kdy ve skutečnosti nebude muset žádné dluhopisy nakupovat.
Téměř polovina respondentů průzkumu MLIV vidí intervenci ECB v okamžiku, kdy výnosová prémie Itálie vůči Německu dosáhne 450 bazických bodů nebo více – tedy daleko za hranicí 250 bazických bodů, kterou analytici uváděli na začátku tohoto roku.
Dobrou zprávou je, že 59 % respondentů uvedlo, že v příštích šesti měsících neočekává dluhovou krizi v eurozóně. A většina z nich považuje za nejpravděpodobnější katalyzátor v případě, že se situace zhorší, zastavení dodávek plynu. Pouze 18 % respondentů uvedlo jako bezprostřední příčinu případné dluhové krize nedostatečně účinný nástroj proti fragmentaci ze strany ECB.
Ruský energetický gigant Gazprom PJSC, který již snížil dodávky prostřednictvím plynovodu Nord Stream na pouhých 40 % jeho kapacity, však naznačil další přerušení vývozu. Důvěra investorů v německou ekonomiku zase klesla na nejnižší úroveň od roku 2011 a Deutsche Bank AG předpokládá, že největší evropská ekonomika v roce 2023 poklesne o 1 %.
Zdroj: Unsplash
Tři pětiny respondentů vidí, že ECB pozastaví zvyšování úrokových sazeb v případě, že Rusko vypne dodávky plynu. To poskytuje určitou útěchu, že Lagardeová a její kolegové by se v případě takového energetického šoku vyhnuli prohloubení hospodářského poklesu.
Ať už se stane cokoli, historická bolest eura bude trvat. Stratégové společností Nomura Holdings Inc., UBS Group AG a BCA Research Inc. vidí v nejhorším případě jeho propad až na 0,90 USD do zimy, což odráží názor většiny čtenářů MLIV, že propad je pravděpodobnější než oživení.
To vše naznačuje, že letošní volatilita akcií bude pokračovat, přičemž podle respondentů Pulse je nejméně pravděpodobné, že se v příštích šesti měsících bude dařit automobilovému a realitnímu sektoru. Rovněž se domnívají, že bankovní sektor pravděpodobně nepřekoná benchmark – možná s ohledem na rostoucí riziko nesplacení závazků podniků a úvěrové krize v celém regionu.
Podle 50 % dotázaných mají největší šanci překonat index Stoxx 600 akcie energetických společností.
