Evropská centrální banka (ECB) dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,50 procenta, ke zvýšení úroků tak přikročila poprvé od roku 2011. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci v eurozóně, rozsah zvýšení sazeb je přitom výraznější, než banka původně avizovala. ECB zároveň představila nový program nákupů dluhopisů, jehož smyslem je udržet pod kontrolou náklady na půjčky nejzadluženějších zemí eurozóny, jako je Itálie.
Základní sazbu ECB od března 2016 držela na rekordním minimu nula procent. Depozitní sazbu dnes ECB zvýšila na nula procent z dosavadních minus 0,50 procenta. ECB původně signalizovala, že hodlá tento měsíc úroky zvýšit o čtvrt procentního bodu.
Americká centrální banka (Fed) zahájila zvyšování úrokových sazeb už v březnu. „Evropská centrální banka velmi dlouho otálela, nakonec se ale pod tíhou ekonomické reality rozhodla základní úrokovou sazbu zvýšit. Tento krok je pokusem o snížení inflace,“ uvedl analytik společnosti Portu Filip Louženský. „Důvodem zatím poněkud laxního přístupu nebylo přehlížení nebo ignorování inflace, ale obavy o úroky státních dluhopisů některých předlužených států,“ dodal.
ECB signalizovala, že bude úrokové sazby dál zvyšovat. „Na nadcházejících zasedáních Rady guvernérů bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu,“ uvedla ECB v dnešní tiskové zprávě. Zároveň představila program s názvem Transmission Protection Instrument (TPI), který jí umožní nakupovat dluhopisy v případě nadměrných rozdílů v nákladech na půjčky mezi členskými státy eurozóny.
„Jednou rukou ECB utahuje šrouby monetární politiky, když zvyšuje základní úrokovou sazbu, a zvedá tak cenu peněz. Druhou rukou ECB ale přislíbila formu kvantitativního uvolňování tím, že bude vykupovat dluhopisy zemí eurozóny, které jsou extrémně zadlužené a zvýšení základní sazby jim prodražuje splácení jejich dluhu. Nikdo si není jistý, jaké důsledky tato schizofrenní politika (jakkoliv pochopitelná) bude mít,“ uvedl Louženský.
Zdroj: Unsplash
Euro na rozhodnutí centrální banky zareagovalo růstem, později však o část zisků přišlo. Krátce po 15:00 SELČ si jednotná evropská měna připisovala zhruba půl procenta na 1,0234 USD. Podle Tomáše Volfa ze společnosti Citfin dala ECB dnešním rozhodnutím jasně najevo, že chce s růstem inflace aktivně bojovat. „Možná si jsou centrální bankéři vědomi toho, že cesta k dalšímu zvýšení sazeb nemusí být vůbec jednoduchá, a tak dnešním krokem chtěli zvednout sazby výrazněji i do budoucna,“ uvedl Wolf.
Šéfka ECB Christine Lagardeová později na tiskové konferenci uvedla, že ekonomická aktivita v eurozóně zpomaluje a že hospodářský růst nadále brzdí válka na Ukrajině. Předpověděla také, že inflace v eurozóně ještě určitou dobu zůstane na neuspokojivě vysoké úrovni.
Evropský statistický úřad Eurostat tento týden oznámil, že míra inflace v eurozóně se v červnu vyšplhala na rekordních 8,6 procenta, zatímco v květnu činila 8,1 procenta. Inflaci už delší dobu zvyšuje růst cen energií a potravin, tempo zdražování nabralo na intenzitě i v důsledku války na Ukrajině.
Fed v letošním roce ve snaze mírnit inflaci zvýšil úrokové sazby už třikrát, celkem o 1,5 procentního bodu. Jeho základní úroková sazba se tak nyní nachází v pásmu 1,50 až 1,75 procenta. Předpokládá se, že Fed příští týden přikročí k jejímu dalšímu zvýšení.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Tak vysoko byla její základní sazba naposledy v roce 1999. ČNB kvůli rostoucí inflaci zahájila zvyšování úroků již loni v červnu.
