Pokud chceme Bitcoinu a jeho ekosystému opravdu porozumět, musíme se v prvé řadě podívat na jeho historii a podmínky vzniku. V jaké době se tato myšlenka vlastně zrodila a jaké problémy měla první kryptoměna řešit? A přímo nasnadě je také otázka – uchovala se tato filozofie až do dnešních dnů? Plní Bitcoin účely, kvůli kterým byl stvořen?
Pokud chceme o bitcoinu uvažovat zejména jako o měně, a ne například pouze jako o nástroji ke spekulaci, musíme se nejdříve trochu zamyslet nad samotnou podstatou peněz. Různé formy platidel jsou tady s námi prakticky od nepaměti, ať už šlo o mušle, drahé kovy nebo první mince. Peníze si můžeme představit jako uloženou hodnotu něčí práce, to jen pro jednoduchost. Ale jako s takovými s nimi přichází i celá řada problémů.
Filozofie Bitcoinu se ve své podstatě snaží o nastavení nového paradigmatu. Dnes už máme potvrzeno, že má silný potenciál přinést světu univerzální platidlo, které budete moci „doopravdy vlastnit“ – to je zásadní. A navíc jedinečným způsobem odpovídá na ekonomické problémy, jakým je například inflace.
Zdroj: Getty Images
Za posledních 50 let se svět změnil přímo před našima očima. Když v roce 1971 prezident Nixon definitivně zrušil povinnost, krýt hodnotu amerického dolaru zlatem, otevřela se před námi nová éra ekonomiky. Dnes už není zlatem kryta žádná měna na světě. Debatovat o tom, zda to s sebou přináší více pozitiv či negativ, není předmětem tohoto článku. Dopady tohoto kroku ale můžeme dnes v roce 2021 pociťovat velmi živě. Spojené státy právě v reakci na pandemii koronaviru tisknou do oběhu bezprecedentní množství nových peněz. O dalších reakcích můžeme jen spekulovat, obrovská míra inflace nás ale patrně nemine. A potom je tady Bitcoin, který se snaží nastolit decentralizovaný systém – platební síť tedy nemůže nikdo ovládat. A jeho konečná zásoba je s největší pravděpodobností pevně dána. Nikdy by nemělo být vytěženo více než 21 milionů BTC. Je tedy ze své samotné podstaty něčím vzácným.
Zapomenout nesmíme ani na případnou cenzuru. Že jste o ní v případě peněz ještě neslyšeli? Vzpomínáte si například na kauzu ohledně serveru WikiLeaks, kde se objevovaly původně tajné dokumenty, které někdo vynesl na veřejnost? V roce 2010 společnost MasterCard zakázala příspěvkové platby ze svých karet na konto tohoto projektu. Opět můžeme donekonečna debatovat o tom, zda je to etické či nikoli, jedno je ale jisté – platby někdo cenzurovat a omezovat může. A to s docela velkou efektivitou. Jakmile ovšem bitcoin odešlete na adresu cílové peněženky, nikdo už nemá tu moc převod jakýmkoli způsobem zastavit.
Už jen tyto samotné tři vlastnosti Bitcoinu nám stačí k tomu, abychom si uvědomili, že se jedná o revoluční záležitost. Tedy alespoň v porovnání s tradičním peněžním systémem.
Zdroj: Getty Images
Začátky Bitcoinu
Kryptoměny jsou v podstatě novým fenoménem, jenž se objevil až s příchodem Bitcoinu. O podobných pokusech ale víme už z minulosti. Převážně ve filozofické rovině se o myšlenku decentralizace živě zajímalo například hnutí kryptoanarchistů a cypherpunkerů. Tato sdružení hackerů, matematiků a předchůdců dnešních geeků byla aktivní už v 70. letech minulého století.
Předchůdci Bitcoinu
Zapomenout bychom neměli ani na projekty jako E-gold z roku 1996. Jednalo se o poměrně sofistikovaný elektronický platební systém, který byl krytý přímo zlatem, stříbrem nebo platinou. Krytí bylo poskytováno ve 100% výši. Problém tehdy byl jasný – za projektem stála jedna konkrétní společnost. Takže o nějaké decentralizaci nemohla být ani řeč. Nicméně se jednalo o velký úspěch. Někdy v roce 2008 systém E-gold evidoval asi 5 milionů aktivních účtů a ve své rezervě spravoval celé tuny zlata. Nestalo se ovšem to, co byste možná čekali. Nikdo s bohatstvím neutekl. Začaly ovšem padat obvinění z pokusu vytvořit vlastní měnu, což je proti ústavě. Společnost Gold & Silver Reserve Inc. nakonec po několika neúspěšných soudech zanikla.
První krůčky Bitcoinu
Takových projektů historie eviduje více, pojďme se ale konečně zaměřit na Bitcoin. Kdy jsme se tedy mohli vůbec poprvé setkat s tímto pojmem? Zřejmě 18. srpna roku 2008, kdy byla zaregistrována webová doména bitcoin.org. O něco později, 31. října, vydal Satoshi Nakamoto svůj legendární white paper Bitcoin: A Peer-to-Peer Electronic Cash System, kde popsal filozofii celého projektu. A historie mohla započít.
Na začátku ledna 2009 byl vydán open-source bitcoinu a už 3. ledna byl vytěžen první blok. Za něj náležela odměna hned 50 bitcoinů. Tehdy měl prakticky nulovou hodnotu, dnes (únor 2021) se bavíme o 50 milionech korun. To jen tak pro představu.
Dalším klíčovým datem je 22. květen 2010, kdy měla proběhnout snad první transakce v BTC. Hal Finley tehdy veřejně nabídl 10 000 mincí BTC za 2 pizzy. Chtěl prostě pizzu. Bylo mu jedno, jestli ji upečete sami nebo ji někde objednáte. Byl to nadšenec a chtěl sám sobě a celému světu potvrdit, že za bitcoin opravdu lze nakoupit reálné statky. Dnes by si koupil několik soukromých letadel, jeho roli v historii už Halovi ale nikdo neodpáře.
Zdroj: Reuters
Kdo je Satoshi Nakamoto
Kdo ale vlastně je tajuplný tvůrce Bitcoinu? Odpovězme si rovnou – nevíme. Ano, máme hned několik vodítek, může se ale docela dobře jednat o slepé uličky. Máme několik podezřelých, důkazy ale prakticky žádné. Ano, americká bezpečnostní agentura NSA by údajně měla znát pravou totožnost autora Bitcoinu z doby, kdy celou věc prošetřovala (z důvodu, zda se nejedná například o čínský nepřátelský projekt, který by mohl ohrozit bezpečnost USA). Je to ale pravda? Opět nevíme.
Ve skutečnosti ani netušíme, zda se jedná o jediného člověka nebo skupinu developerů. Internet je plný konspirací a stopování, má ale vlastně smysl se tím zabývat? Pro zajímavost si můžeme říci, že mezi hlavní „podezřelé“ patří například Hal Finley, kterého zmiňujeme o pár odstavců výše. Tento softwarový vývojář za svou dlouhou kariéru získal mnoho zkušeností s tím, jak za sebou na internetu zamést stopy. Taky se veřejně prohlašoval za cypherpunkera a kryptoanarchistů, anonymní pohyb napříč počítačovými sítěmi mu tak jistě byl více než blízký. Blízko jeho domu navíc bydlel další počítačový odborník jménem Dorian Nakamoto (jehož rodné jméno navíc bylo právě Satoshi – on sám ale jakýkoli podíl na projektu důsledně popřel).
Pravdu se už nejspíš nedozvíme
Japonské jméno by nás mohlo vést do Japonska a podle oficiálního Satoshiho profilu na fóru, kde ještě před samotným vznikem Bitcoinu pro něj hledal vývojáře, bychom tuto státní příslušnost mohli i odtušit. Žádný z původních dokumentů o BTC ale neexistuje v japonské mutaci a stopy vedou spíše do Ameriky.
A co víc; dovedeme si docela dobře představit, že tvůrce Bitcoinu by náramně bavila představa, jak se právě snažíme vystopovat jeho totožnost. Na toto téma bychom mohli napsat celou knihu a nejspíš bychom na jejím konci nebyli o nic blíže pravdě.
Jedno je jisté – o Satoshim už nikdo neslyšel od 23. dubna 2011, kdy napsal, že se od nynějška zaměřuje na jiné věci a celý projekt je v dobrých rukou dalších raných vývojářů bitcoinové sítě (jmenovitě zde padnuk softwarový developer Gavin Andresen).
Pojďme to tedy raději uzavřít s tím, že Satoshi Nakamoto je (nebo byl, jsou, byli) génius, který změnil svět a přinesl mu opravdu přelomový objev. Pokud navíc dodnes žije a vlastní privátní klíče ke své původní bitcoinové peněžence, jedná se možná o jednoho z neoficiálně nejbohatších lidí na světě. Mohl by totiž disponovat až 1 milionem BTC. Díky Satoshi!
Zdroj: Shutterstock
Co je to white paper?
Jak už jsme zmínili výše, 31. října 2008 vydal Satoshi white paper, zakládající listinu Bitcoinu, ve kterém celý projekt v premiéře odhalil světu.
„Právě pracuji na novém elektronickém hotovostním systému, který je plně rovnocenný (peer-to-peer), bez třetí strany, které je nutné důvěřovat.“
To jsou úvodní slova, která změnila svět.
Dokument dále obsahuje technický popis celé sítě a nastínil principy kryptograficky zabezpečeného platebního systému, který byl navržen pro co největší transparentnost a odolnost vůči cenzuře.
White paper tak položil základ pro to, co je dnes obecně považováno za vůbec první funkční digitální měnu, jež využívá technologii distribuované účetní knihy, tedy blockchainu.
