Propad jenu na 140 za dolar prolamuje novou hranici v testování odporu guvernéra Bank of Japan Haruhiko Kurody vůči globální vlně zvyšování úrokových sazeb a síly podpory premiéra Fumio Kišidy pro jeho postoj.
Posun japonské měny do pásma 140 ji přibližuje k hranici 146, která si v roce 1998 vyžádala společnou akci s USA na její podporu. Rovněž prudce zvyšuje pravděpodobnost, že inflace v Japonsku překročí 3 %, což je mnohem více než 2% cíl BOJ, což vyvolává další pochybnosti o tom, proč centrální banka tolik trvá na setrvání na nejnižších úrokových sazbách.
Vzhledem k tomu, že mezi domácnostmi a podniky nadále roste znepokojení z rostoucích nákladů na energie a dovoz, mohou se začít objevovat trhliny v jednotném postoji, který vláda a BOJ dosud předváděly.
Ekonomové zatím vidí, že Kuroda zůstává pevný a vláda spíše rychle jedná, aby představila nová podpůrná opatření, než aby přistoupila k riskantním měnovým intervencím tváří v tvář prudce posilujícímu dolaru.
„BOJ změní svou politiku pouze tehdy, když si bude jistá, že se změnil cenový trend, nikoliv kvůli devizám,“ uvedl ekonom Atsushi Takeda z výzkumného institutu Itochu. „Pokud změní politiku kvůli jenu, který dosáhl hodnoty 140, ztratí její politika konzistenci a její důvěryhodnost by mohla být ohrožena.“
Kurzy USD/JPY za posledních 50 let – Zdroj: Tradingeconomics.com
Nejnovější propad japonské měny přichází v době, kdy obchodníci stále více očekávají, že rozšiřující se rozdíl v úrokových sazbách s USA bude nadále stimulovat posilování dolaru. Pokud se zpráva o zaměstnanosti v USA, která má být zveřejněna později v pátek, ukáže jako solidní, bude to pravděpodobně další impuls pro zelenou bankovku a další pokles jenu, protože očekávání velkého zvýšení sazeb v USA se upevní.
Propad jenu je nyní nejhorší v historii, alespoň pokud jde o poklesy od vrcholu do dna od roku 1973, kdy Japonsko zavedlo systém plovoucích sazeb. Bojující měna ztratila od svého maxima v roce 2011 vůči dolaru více než 46 % své hodnoty, což je prudší propad než 45% propad, který zaznamenala v době asijské finanční krize na konci 90. let.
Zatímco vysocí japonští představitelé na začátku pátku vyrukovali s varováním před jakýmikoliv nežádoucími prudkými pohyby měny, do značné míry zůstali u dosavadní úrovně. Absence eskalace jejich varování naznačuje, že nechtějí podnítit očekávání, že jsou blízko jakékoli přímé akci na trzích.
„Mám dojem, že nedávné pohyby kurzu se staly poměrně velkými,“ řekl v pátek novinářům ministr financí Shunichi Suzuki. „Vláda bude i nadále sledovat vývoj na devizovém trhu s velkou naléhavostí.“
Ani jeho varování, ani komentáře hlavního mluvčího vlády Hirokazu Matsuna nevyvolaly znatelné posílení jenu, které by mohlo zpříjemnit jejich víkendy.
Zdroj: Pixabay
„I kdyby Japonsko chtělo na trzích intervenovat, USA na to nepřistoupí, protože současná úroveň jenu je vzhledem k úrovni výnosů státních dluhopisů přiměřená,“ řekl Takeda. „Pokud do toho půjdou jednostranně a neuspějí, spekulanti se na tom přiživí.“
Žádná změna v nastavení nejnižších úrokových sazeb BOJ a žádná přímá akce vlády na trzích znamenají, že na Kišidovi zůstane odpovědnost za zmírnění bolestivé inflace prostřednictvím podpůrných opatření. Premiér, jehož podpora v průzkumech klesá, se chystá sestavit další kolo fiskálních výdajových opatření, aby omezil dopad akutního růstu cen energií a potravin na domácnosti a podniky.
Vláda odhaduje, že její stávající opatření, včetně dotací na udržení cen benzinu, drží inflaci na uzdě přibližně o půl procentního bodu. Klíčová úroveň inflace v Japonsku dosahuje 2,4 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2008 bez započtení let zvyšování daní.
Citigroup a SMBC Nikko Securities patří k těm, kteří předpovídají další zrychlení na 3 % nebo více ještě v tomto roce.
Zatímco jeny budou zatěžovat spotřebitele a malé podniky, pravděpodobně také dále zvýší zisky podniků mezi většími společnostmi s expozicí na zámořských trzích. Podle čtvrteční vládní zprávy vzrostly zisky japonských podniků v posledním čtvrtletí částečně díky jenu na nejvyšší úroveň od roku 1954.
Zdroj: Getty Images
Kišida a Kuroda doufají, že se to promítne do růstu mezd, který může zajistit stabilní inflaci v zemi, která je na deflaci zvyklá více než její kolegové.
Přesto Kuroda již upravil svůj tón ohledně poklesu jenu s tím, že rychlý pokles není žádoucí, poté co opakovaně prohlásil, že slabý jen je pro japonskou ekonomiku jako celek pozitivní.
Masamiči Adači, ekonom společnosti UBS Securities, uvedl, že slabší jen nadále prospívá ekonomice.
„Je třeba si uvědomit, jak moc slabší jen pomáhá Japonsku jako celku. Přináší více daňových příjmů díky růstu zámořských zisků velkých společností,“ řekl. „Není třeba, aby to BOJ nyní měnila.“
