Po úspěšném severském dramatu Dobytí severního pólu začali Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák psát další hru. Bylo to v létě 1989. Pak ale přišla sametová revoluce. Agitační středisko, ze kterého si diváci místo humoru odnášejí zprávu o stavu povstání. Tak popsal Zdeněk Svěrák ve svém deníku Divadlo Járy Cimrmana listopadových dnech roku 1989. To se tehdy – stejně jako jiná divadla – proměnilo v prostor, ve kterém se místo hraní stávkovalo.