Akcie energetické společnosti ČEZ vzrostly o čtyři procenta poté, co vláda v pondělí večer oznámila rozhodnutí o stanovení maximálních cen energií. Nyní se akcie obchodují za 976 korun za jednu, vyplývá z informací Burzy cenných papírů Praha. Podle některých oslovených odborníků je přesto cenový strop negativní informací pro akcie ČEZ, podle jiných odráží zvýšení fakt, že stanovený strop je vysoko nad cenou, za kterou ČEZ svou produkci prodává.
Růst akcií ČEZ může mít podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty řadu důvodů. „Cenový strop, který navrhuje vláda, je vyšší, než za co prodává ČEZ pro tento rok a jaká je očekávaná cena pro příští rok,“ řekl Trampota. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že dopad stanovení cenového stropu energií do státního rozpočtu bude maximálně 130 miliard korun a vláda ho plánuje vykrýt mimo jiné z daní z mimořádných zisků a dividend. Podle Trampoty se tak dají čekat mimořádné dividendy ČEZ.
Návrh ještě musí podle Trampoty projít legislativním kolečkem. „Pokud provedeme jednoduché srovnání, tak navrhovaný cenový strop na elektřinu je ve srovnání s tím, za co prodává ČEZ, ‚komfortně‘ nad,“ uvedl Trampota.
Negativní zprávou je stanovení cenového stropu pro akcie ČEZ podle analytika Fio banky Jana Rašky. „Byť se domnívám, že regulatorní rizika mohou být v současnosti z velké části v ceně akcie ČEZ již započítané. Důkazem toho je, že akcie ČEZ nejsou včerejším (pondělním) prohlášením vlády negativně ovlivněny. Naopak rostou o čtyři procenta,“ uvedl Raška.
Zdroj: Unsplash
Zavedení možné mimořádné daně není podle Rašky optimálním řešením. „Zejména v případě ČEZ, kde stát může jednoduše prosadit navýšení dividendového výplatního poměru ze současných 80 procent na 100 procent, respektive případně krátkodobě i výše, a vzít si tak od ČEZ výrazné finanční prostředky z dividendy. Již dříve jsem vyslovil názor, že by to byla efektivnější cesta, než vymýšlet složité daňové konstrukce s nejistým výnosem pro státní rozpočet,“ uvedl.
Vláda se shodla na zavedení cenového stropu na elektřinu a plyn pro maloodběratele. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6000 korun za megawatthodinu (MWh). Koncový zákazník by spolu s distribucí měl za elektřinu platit zhruba 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu by strop měl být stanoven na 3000 korun za MWh.
Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra stanovení cenového stropu znamená, že domácnostem se cena elektřiny proti loňskému roku zvedne maximálně na dvojnásobek. V přepočtu na eura je strop za jednu MWh elektřiny stanoven na zhruba 240 eurech. Připomněl, že například ČEZ letos prodá svou produkci za zhruba 105 eur (asi 2580 Kč) za MWh, 70 procent produkce na příští rok má prodaných za 91 eur (asi 2230 Kč) za MWh.
Stát na náklady použije mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z neočekávaných zisků a příjmy z emisních povolenek, uvedl Stanjura po mimořádném jednání kabinetu. Výnos z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, očekává Stanjura v příštím roce ve výši 70 miliard korun. Platit by podle něj měla tři roky.
