Švýcarský frank během pádu banky Credit Suisse nedostál své pověsti bezpečného přístavu, protože investoři hledali útočiště jinde, což přineslo větší podporu hodnotě zlata ve švýcarských trezorech než měně.
Manažeři peněz se minulý týden v souvislosti s dramatickým převzetím Credit Suisse bankou UBS zbavovali švýcarského franku nejrychleji za poslední dva roky.
Švýcarská měna, která je často využívána jako útočiště v dobách napětí nebo volatility na trhu, ztratila v týdnu vůči dolaru 0,9 % poté, co švýcarské ministerstvo financí 13. března uvedlo, že regulační orgány pečlivě sledují situaci v Credit Suisse.
Ve stejné době japonský jen, který je rovněž považován za útočiště v dobách neklidu, vzrostl vůči dolaru o 2,6 %.
Zlato, další tradiční bezpečný přístav, vzrostlo v týdnu po 13. březnu o více než 5 % na více než 2 000 USD za unci, což je nejvyšší hodnota za více než rok, zatímco státní dluhopisy zaznamenaly jeden z největších přílivů za poslední desetiletí.
„Určitě to souvisí s vývojem v bankovním sektoru,“ řekla Kirstine Kundby-Nielsen, devizová analytička Danske Bank, k tomu, proč frank nebyl silnější.
„Švýcarský frank má stále ještě vlastnosti bezpečného přístavu, ale může se jen do určité míry zajistit, když je riziko nakonec tak koncentrované ve švýcarské ekonomice a švýcarském finančním sektoru,“ dodal Kundby-Nielsen.
Zdroj: Getty Images
Podle údajů Komise pro obchodování s komoditními futures spekulanti v týdnu do 21. března navýšili své medvědí pozice na švýcarském franku o více než 800 milionů dolarů, což je nejvíce za jeden týden od začátku března 2021.
Švýcarská národní banka (SNB) v neděli zprostředkovala dohodu o koupi konkurenční banky Credit Suisse společností UBS v hodnotě 3 miliard dolarů, která byla podpořena masivní zárukou ve výši až 260 miliard dolarů, což je třetina národního produktu země, ve formě státní podpory a podpory centrální banky.
„Kdyby se do problémů nedostala Credit Suisse, ale jakákoli jiná evropská banka, švýcarský frank by prudce vzrostl, protože by byl bezpečným přístavem pro evropské riziko,“ řekl Francesco Pesole, devizový stratég ING.
Výzkum SNB z roku 2016 ukázal, že v předchozích krizích byly toky do Švýcarska a franku způsobeny slabými místy jinde.
Údaje o futures ukazují, že spekulanti vložili peníze do býčích sázek na Swissie po splasknutí bubliny dot-com na počátku roku 2000, po útocích z 11. září 2001 a znovu v letech 2008 a 2011-2012, během dluhové krize v eurozóně a ještě jednou během krize COVID.
Během pádu banky Lehman Brothers v roce 2008 byl čistý příliv peněz způsoben „výrazným stažením“ švýcarských bank na domácí trh, zatímco během bankovní krize v eurozóně od poloviny roku 2011 SNB zjistila, že přesuny od eura k franku byly způsobeny přesunem aktiv zahraničních bank z poboček v eurozóně do jejich švýcarských poboček.
„Současné uspořádání nesvědčí ani pro jednu z těchto věcí. Napětí v amerických bankách je v regionálních bankách omezeno a banky v eurozóně jsou zatím relativně nezasaženy,“ řekl Michael Cahill, hlavní měnový stratég Goldman Sachs (NYSE:GS).
Zdroj: Getty Images
„Frank není bezpečným přístavem za každé okolnosti a zatím jsme se nesetkali s takovými tržními tlaky, které by obvykle vedly k posílení franku,“ řekl.
FRANK
Jedna věc je, že frank ztratil během krize zaměřené na Švýcarsko přízeň investorů, ale druhá věc je, že jeho dny jako bezpečného přístavu jsou sečteny.
Aby švýcarský frank ztratil svůj status bezpečného přístavu, bylo by podle devizových stratégů Barclays (LON:BARC) zapotřebí „zásadních změn“ v rozvaze země, přičemž podíl švýcarských aktiv na zahraničních závazcích by musel klesnout prostřednictvím „velkého a trvalého“ odlivu.
„To by vedlo ke zvýšení domácích úrokových sazeb, čímž by se zvýšily výnosy, které Švýcarsko platí za své zahraniční závazky, a dále by to zatížilo výnosový diferenciál země,“ uvedli devizoví stratégové Barclays pod vedením Lefterise Farmakise.
„V takovém případě by se SNB pravděpodobně pokusila zmírnit odliv kapitálu,“ uvedl Farmakis.
Barclays uvedla, že pravděpodobnost „náhlého zastavení“ je navzdory současným bankovním otřesům velmi nízká, ale obtížnější je odpovědět na otázku, zda důvěra ve finanční systém byla narušena do té míry, že by mohla začít „pomalá epizoda“.
„Naštěstí,“ říká Barclays, „má tento scénář pro frank v dohledné budoucnosti omezené důsledky.“
