Bangladéšská centrální banka poprvé v historii země umožní volný pohyb měny a vyhoví tak požadavkům Mezinárodního měnového fondu, aby mohla uvolnit další peníze z úvěrového programu ve výši 4,7 miliardy dolarů.
Ačkoli Bangladéš není příliš zadlužený, připojil se k několika podobným zemím, které uvolnily sevření místních měn, aby získaly financování od věřitele se sídlem ve Washingtonu. Pákistán, Egypt a Libanon patřily k těm, které letos zrušily své pevné směnné kurzy.
Nový tržní režim směnných kurzů zajistí „větší transparentnost a efektivitu devizových transakcí, z čehož budou mít prospěch podniky, jednotlivci i ekonomika“, uvedla bangladéšská centrální banka v nedělním prohlášení. Zároveň nepředpokládá výraznější znehodnocení taka, která v letošním roce klesla přibližně o 5 %.
V pondělí taka klesla až o 0,9 % na 108,86 za dolar. Široký index dhácké burzy vzrostl až o 0,3 %, nejvíce od 7. června.
Od roku 1971, kdy se Bangladéš stal nezávislou zemí, používá řadu pevných směnných kurzů, aby se vyrovnal s volatilitou a udržel cenově dostupný dovoz. Volnější měnový režim by nyní mohl pomoci doplnit bangladéšské rezervy zvýšením atraktivity vývozu země.
Zdroj: Getty Images
Bangladéšská banka nyní zavede jednotný režim směnných kurzů mezi takou a dolarem nebo jinou cizí měnou a od 1. července již nebude prodávat cizí měnu za zvýhodněný kurz. Do třetího čtvrtletí roku 2023 budou všechny mezinárodní transakce založeny na nové struktuře směnných kurzů, čímž se uzavře rozdíl mezi formálním a neformálním trhem, uvedla centrální banka.
Centrální banka dosud prodala ve fiskálním roce končícím 30. června přibližně 13 miliard dolarů v důsledku zvýšené poptávky po zahraniční měně.
„Pokud na mezinárodním trhu nedojde k žádnému většímu cenovému šoku, zůstane taka do značné míry stabilní,“ uvedl Salim Afzal Shawon, vedoucí výzkumu ve společnosti BRAC EPL Stock Brokerage Ltd. „Naše analýza naznačuje, že kurz vykazuje menší volatilitu, protože světové ceny komodit vykazují známky stability.
V únoru vláda obdržela 476 milionů dolarů jako první splátku půjček MMF a vyplacení druhé tranše se očekává v listopadu. Premiérka Šejch Hasína prohlásila, že její země je schopna půjčku přijatou od MMF splatit, a uvedla, že věřitel poskytuje „pomoc pouze zemím, které jsou schopny svůj účet splatit“.
Minulý měsíc agentura Moody’s Investors Service snížila rating Bangladéše z Ba3 na B1, protože ekonomika oslabila kvůli „zvýšené vnější zranitelnosti a rizikům likvidity“. Centrální banka toto opatření odmítla s tím, že dopad bude omezený, protože země nevydala státní dluhopisy.
Těsná politika
Zdroj: Getty Images
Bangladéš hledá cestu, jak v příštím fiskálním roce, který začíná 1. července, zvýšit hospodářský růst na 7,5 % a nakonec se vymanit z pozice nejméně rozvinuté země. Hlavním problémem však zůstává inflace kvůli výdajům spojeným s pandemií, rostoucím cenám komodit a slabší takě.
Spotřebitelské ceny v květnu vzrostly o 9,94 %, čímž překročily průměrný inflační cíl 6 %, zatímco vláda odhaduje pro současný fiskální rok růst o 6,03 % v důsledku „zpomalení“ v průmyslu, službách a zemědělství.
Guvernér bangladéšské centrální banky Abdur Rouf Talukder uvedl, že v první polovině nového fiskálního roku „bude centrální banka uplatňovat přísnou měnovou politiku“. Uvedl to poté, co zvýšil úrokovou sazbu pro dohody o zpětném odkupu o 50 bazických bodů na 6,5 % a úrokovou sazbu pro termínované vklady o 25 bazických bodů.
Bangladéšská banka také zavedla tržní referenční sazbu pro všechny typy bankovních úvěrů, která nahradila tři roky starý strop pro úvěrové sazby, jenž pomáhal udržovat snadnou dostupnost úvěrů pro soukromé podniky.
„Tento přístup poskytuje nejvyšší prioritu omezení inflace na požadovanou úroveň a zároveň zajišťuje nezbytný tok finančních prostředků do produktivních sektorů a sektorů vytvářejících zaměstnanost, aby se podpořil cílený hospodářský růst,“ uvedla centrální banka.
