Souboj mezi klienty společnosti Arm Holdings Ltd., mezi nimiž jsou největší technologické společnosti na světě, o akcie v rámci primární veřejné nabídky akcií (IPO) je zkouškou toho, zda si návrhář polovodičů nevolí stranu v odvětví čipů.
Mezi zákazníky společnosti Arm, kteří jednali o účasti na IPO, patří Apple (AAPL.O), Amazon.com (AMZN.O), Intel (INTC.O), Nvidia (NVDA.O), Alphabet (GOOGL.O), Microsoft (MSFT.O), Samsung Electronics (005930.KS) a TSMC (2330.TW), uvedla agentura Reuters. Společnost Arm doufá, že v rámci IPO, které bude uvedeno na burzu Nasdaq příští měsíc, dosáhne ocenění až 70 miliard USD.
Podle lidí obeznámených se situací je zájem těchto společností veden snahou rozšířit obchodní vztahy se společností Arm a zajistit, aby jejich konkurenti nezískali náskok.
Je to proto, že zákazníci společnosti Arm považují její polovodičové návrhy za nepostradatelný zdroj.
Více než 260 technologických společností je používá k výrobě více než 30 miliard čipů ročně, které pohánějí 99 % chytrých telefonů na světě a vše od nejmenších senzorů až po nejvýkonnější superpočítače.
Zdroj: Getty Images
Arm možná není moc známý. Není to proto, že by byl neúspěšný. Je to proto, že neprodává své produkty přímo zákazníkům a v televizi ho neuvidíme. Jeho odborníci už více než třicet let navrhují architekturu procesorů a tu pak firma licencuje gigantům, jejichž jména zná každý: Samsung, Apple, Qualcomm, nVidia nebo Huawei. Má stovky zákazníků.
Jak důležitý Arm je, ukazuje to, že jeho procesory najdeme téměř ve všech chytrých mobilech. V té nejvyšší kategorii, která je nejziskovější, nemá konkurenci. Když se mu snažil konkurovat Intel, který vládne osobním počítačům už desetiletí, neuspěl.
Hlavní předností architektury Armu je totiž kromě dostupnosti (téměř) pro každého nízká spotřeba. To je stále důležitější vlastnost v době, kdy jsou čipy všude. A mobily nejsou jediný úspěch Armu, jeho procesory najdeme i v datových centrech, superpočítačích, ve speciálních kartách zaměřených na umělou inteligenci. Loni byly vyrobeny skoro čtyři nové čipy s architekturou Armu na každého člověka na planetě. I malý licenční poplatek tak zajistí miliardové příjmy. Jde navíc o trh, který roste (s krátkodobými výkyvy) stále dál. Z toho vyplývá, že o akcie holdingu bude boj. Podrobnosti o jednáních o IPO mezi společností Arm a jejími klienty, které nebyly zveřejněny, ukazují, že neutrální status společnosti jako „Švýcarsko čipů“ zůstává stále problematickým bodem.
Společnost Nvidia je významným zákazníkem společnosti Arm, která si licencuje její technologii pro nový procesor pro datová centra, který by jí mohl zajistit podíl na trhu proti dlouholetým rivalům, jako jsou Intel a Advanced Micro Devices Inc.
Zdroj: Getty Images
Dalším z významných zákazníků společnosti Arm, který jedná o investici do IPO, je Apple. Ta byla součástí konsorcia, které v roce 1990 založilo společnost Arm, a využívá její technologie pro čipy, které pohánějí její iPhony a počítače Mac. Úzký vztah se společností Arm jí pomohl navrhnout čipy, které omezily její závislost na Intelu jako dodavateli.
Ve vztahu se společností Arm byla společnost Samsung motivována také snahou o větší autonomii a nižší náklady při výrobě chytrých telefonů. Korejská společnost a její výkonný předseda Jay Lee podle zdrojů pěstují vazby s generálním ředitelem SoftBank Masayoshi Sonem. Son se narodil v Japonsku, ale má korejské předky.
Společnost Intel se na Arm obrátila především kvůli výrobě vlastních síťových čipů. S rozšiřováním své slévárny, která má konkurovat TSMC v oblasti smluvní výroby čipů, však potřebuje užší vztah se společností Arm, aby mohla vyrábět čipy pro zákazníky založené na technologii Arm.
Společnost Amazon využila společnost Arm k vývoji vlastního čipu Graviton, který bude pohánět servery pro její cloudové služby a sníží její závislost na dodávkách čipů od společností Intel a Advanced Micro Devices.
Alphabet a Microsoft jsou v rozvoji soběstačnosti v oblasti čipů v závěsu za Amazonem, ale následují ho. Alphabet si chce zajistit dodávky pro svou řadu telefonů Pixel s operačním systémem Android, zatímco Microsoft chce zajistit kompatibilitu se svou platformou Windows.
Zdroj: Getty Images
Na co investoři teprve čekají, je ocenění firmy. Zatím máme jen odhady (ale podložené reálnými miliardami, které Softbank zaplatila dalším velkým investorům), podle nichž by akcie mohly být prodávány za cenu odpovídající tržní kapitalizaci Armu ve výši 60 až 70 miliard dolarů (1,33 až 1,55 bilionu korun). Pokud Softbank prodá asi sedminu svých akcií, získá až deset miliard dolarů.
Větší burzovní událost se letos neodehrála a asi se neodehraje
Pro japonskou Softbank, kterou řídí excentrický miliardář Masajoši Son, je to už druhý pokus o „exit“ z její velmi úspěšné investice. Tentokrát jen částečný. Arm koupila v létě 2016, hned po referendu, které rozhodlo o brexitu, a zaplatila za něj v přepočtu 32 miliard dolarů. Před dvěma lety našla pro svou stále lépe prosperující a vydělávající nevěstu bohatého snoubence. Americký gigant nVidia byl ochoten zaplatit 40 miliard dolarů (přičemž některé dceřiné společnosti Armu by si nechala Softbank), což by byla největší akvizice v historii polovodičového průmyslu. Ale proti tomu byly antimonopolní úřady.
„Ocenění se zdá být vysoké a lidé čekají, na jakou hodnotu se dostane,“ řekl Dylan Patel, hlavní analytik poradenské společnosti SemiAnalysis, která se zabývá polovodiči.
Úspěch to bude pravděpodobně veliký a o to cennější, že se podaří v době, kdy přísun velkých firem na světové burzy skoro ustal.
