Čína v roce 2024 upraví váhy dvou klíčových košů indexů v jüanech, uvedla v pátek devizová obchodní platforma země, aby lépe odrážela strukturu obchodu.
Od 1. ledna sníží Čínský systém devizového obchodu (CFETS), na který dohlíží centrální banka, váhu amerického dolaru v měnovém koši CFETS na 19,46 % z 19,83 % a váhu eura sníží na 18,08 % z 18,21 %, uvádí se v online prohlášení.
Tyto úpravy „dále zvýší reprezentativnost indexu měnového koše jüanu“, uvedla CFETS ve svém prohlášení.
Čína snížila váhy dolaru a eura v koši CFETS v roce 2023.
Tyto úpravy pravděpodobně nevyvolají prudkou volatilitu v obchodech s jüanem, mohou však ovlivnit nastavení oficiálního denního středního fixingu jüanu, který omezuje spotové obchodování v úzkém rozmezí 2 % kolem této úrovně, uvedli pozorovatelé trhu.
Podle výpočtu agentury Reuters na základě oficiálních údajů index CFETS zakončil rok na úrovni 97,42, což představuje pokles o 1,27 % v letošním roce. Během stejného období ztratil pevninský jüan vůči dolaru 2,7 % a zdá se, že ho čeká druhý roční pokles v řadě.
Zdroj: Pexels
Čína od zavedení obchodně váženého indexu jüanu v prosinci 2015 několikrát upravila koš CFETS, aby lépe odrážel podmínky zahraničního obchodu.
Kromě toho CFETS uvedla, že upraví také index BIS měnového koše RMB poté, co Banka pro mezinárodní platby (BIS) na začátku letošního roku upravila váhy měn.
Konkrétně CFETS odstraní chorvatskou kunu a zároveň do koše přidá bosenskou marku, marocký dirham, severomakedonský denár a srbský dinár.
Inflace v Česku je v centru pozornosti
Inflace v Česku příští rok zeslábne, i když pravděpodobně nedosáhne dvouprocentního cíle České národní banky (ČNB). Díky pomalejšímu růstu spotřebitelských cen se vrátí k růstu reálné mzdy, což by mělo dát impulz k mírnému oživení ekonomiky po letošním celoročním propadu. Situace na trhu práce zůstane napjatá a nezaměstnanost by se proti současnosti dramaticky zvyšovat neměla. Vyplývá to z prognóz ministerstva financí, ČNB a analytiků oslovených ČTK.
„Jsem docela optimista ohledně vývoje ekonomiky v příštím roce. Z makroekonomických statistik, které přicházely ke konci roku se zdá, že dno máme v mnoha oblastech již za sebou. Anebo si standardně vedeme velmi dobře, jako například na trhu práce,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. „Očekávám v příští roce postupné nastartování růstu reálných příjmů, což by mělo být dobrou základnou pro růst maloobchodních tržeb. Ty totiž byly velkou brzdou ekonomiky v roce 2023,“ dodal.
Všichni odborníci se shodují, že se meziroční inflace v lednu skokově sníží ze současných hodnot, když v listopadu byla 7,3 procenta. „Rok 2024 sice opět začne lednovým zdražením, kdy se do ceníků promítne ukončení vládních energetických dotací firmám i domácnostem, ovšem jeho intenzita by ani zdaleka neměla dosahovat hodnot zaznamenaných letos,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. „Lednová inflace pravděpodobně dosáhne zhruba 3,2 procenta, ovšem po zbytek roku bude zdražování pokračovat jen velmi umírněně, meziroční míra inflace bude mírně klesat a v průměru za celý rok 2024 dosáhne přibližně tří procent,“ doplnil.
Ministerstvo financí je v odhadu celoroční inflace skeptičtější, v listopadové prognóze počítá s celoročním průměrem 3,3 procenta. Naopak ČNB má prognózu optimističtější s celoroční inflací 2,6 procenta.
Slábnutí inflace by se mělo pozitivně projevit v reálných mzdách, které by po dvou letech poklesu měly začít znovu meziročně růst. To podle odborníků pomůže znovu nastartovat spotřebitelskou poptávku, která po celý letošní rok stahovala růst hrubého domácího produktu (HDP) dolů. „Velká část obav spotřebitelů by měla opadnout hned na začátku roku 2024, kdy inflační statistiky potvrdí, že vlna masivního zdražování je již za námi a že dopady vládních úsporných opatření zdaleka nebudou tak drtivé, jak někteří aktéři ve veřejném prostoru varují. Zároveň je pravděpodobné, že mzdový růst již zřetelně předběhne inflaci a kupní síla se začne vzpamatovávat,“ uvedl Hradil. Českou ekonomiku ale podle něj bude brzdit slabá poptávka ze zahraničí, zejména z Německa. I proto čeká celoroční růst HDP 0,8 procenta.
Zdroj: Ilustrační foto
Obavy z výkonu zahraničního obchodu mají také analytici Raiffeisenbank. „Čeští exportéři musí vypořádávat s velmi nízkou zahraniční poptávkou, především z Německa, které se potýká s podobnými problémy mimo jiné v souvislosti s nižším než předpokládaným oživením čínské ekonomiky,“ upozornili. Přesto odhadují, že v příštím roce HDP celoročně vzroste o 1,7 procenta a česká ekonomika překoná úroveň před pandemií covidu-19. Je poslední evropskou zemí, které se to zatím nepodařilo.
Ministerstvo financí očekává silnější oživení českého hospodářství, HDP podle něj v příštím roce vzroste o 1,9 procenta. Prognóza ČNB předpokládá hospodářský růst 1,2 procenta.
Na trhu práce odborníci dramatické změny nečekají. „Míra nezaměstnanosti dokázala v uplynulých letech odolávat ekonomickým turbulencím a ani v roce 2024 nebude představovat velké riziko,“ uvedl Hradil. Podle něj je možné mírné navýšení nezaměstnanosti z listopadových 3,5 procenta ke čtyřem procentům, protože zejména u některých průmyslových firem hrozí, že vzdají naděje na brzké odražení ode dna a propust část zaměstnanců, které se snažily udržet.
„V příštím roce neočekáváme ve vývoji míry nezaměstnanosti dramatický zvrat. V prvním čtvrtletí předpokládáme mírný nárůst, tradiční pro tuto část roku, který může být podpořen i opatrností firem při náborech kvůli nejistému vývoji cen energií a snižujícímu se počtu nových zakázek,“ uvedl generální ředitel společnosti pro řízení lidských zdrojů Randstad ČR Martin Jánský. Výrazný růst nezaměstnanosti ale podle něj nepřijde.
Odborníci také předpokládají, že ČNB bude příští rok pokračovat ve snižování úrokových sazeb, se kterým začala minulý týden. „Od toho si slibuji jak nastartování průmyslu, tak i stavebnictví, které dosud drtily vysoké úroky na hypotečních úvěrech,“ uvedl Tyleček.
Bankovní rada ČNB na prosincovém zasedání po 18 měsících opustila stabilitu sazeb a snížila základní úrokovou sazbu ze sedmi na 6,75 procenta. Odborníci očekávají, že tento trend bude pokračovat po celý rok 2024, jednotlivé poklesy přitom mohou být později větší než čtvrt procentního bodu. Podle analytiků Raiffeisenbank klesne do konce roku základní úroková sazba na 4,5 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl ale po zveřejnění změny sazeb upozornil, že bankovní rada je připravená proces snižování sazeb kdykoli zastavit, pokud nebude zřejmé, že inflace setrvale ustupuje.
