Většina asijských měn v úterý oslabila, zatímco dolar posílil, protože trhy se uklidnily před klíčovými údaji o inflaci v USA, od nichž se všeobecně očekává, že ovlivní vývoj úrokových sazeb.
Údaje o inflaci přicházejí poté, co sbor představitelů Federálního rezervního systému varoval, že centrální banka nespěchá se zahájením snižování úrokových sazeb v roce 2024 – což je trend, který je dobrou vizitkou pro dolar a špatnou pro rizikové měny s vysokým výnosem.
Týdenní obchodní prázdniny v Číně a Hongkongu udržely objemy asijského obchodování na nízké úrovni. Čínský jüan však v zámořském obchodování mírně klesl.
Japonský jen se blíží k úrovni 150 na základě holubičích pokynů BOJ
Japonský jen patřil k nejhůře si vedoucím regionálním jednotkám v posledních seancích, v úterý ztratil 0,1 % a obchodoval se na úrovni 149,53 – téměř tříměsíčním minimu a jen o vlásek od prolomení úrovně 150, která předznamenává další ztráty jenu.
Ztráty jenu přišly hlavně poté, co jeden z vrcholných představitelů Bank of Japan naznačil, že i když banka letos začne zvyšovat úrokové sazby, pravděpodobně je nebude zvyšovat agresivně. Tento scénář představuje jen malou úlevu pro jen, který byl pod tlakem hlavně kvůli zvětšující se propasti mezi místními a americkými úrokovými sazbami – trendu, který zhoršuje vyhlídka na dlouhodobě vyšší americké sazby.
Očekává se, že údaje o japonském HDP za čtvrté čtvrtletí, které mají být zveřejněny tento pátek, ukáží po neočekávaném poklesu ve třetím čtvrtletí omezené zlepšení růstu.
Širší asijské měny měly tendenci klesat. Australský dolar ztratil 0,3 % a obchodoval se blízko tříměsíčního minima. Soukromý průzkum ukázal, že nálada australských spotřebitelů se na začátku února odrazila na desetiměsíční maximum, a to v souvislosti s rostoucím optimismem ohledně zmírnění inflace a nezvyšování úrokových sazeb.
Jihokorejský won zůstal beze změny, zatímco singapurský dolar ztratil 0,1 %.
Indická rupie se pohybovala na vodě poté, co pondělní údaje ukázaly, že indický index spotřebitelských cen (CPI) se v lednu podle očekávání snížil, ale zůstal vysoko nad 4% ročním cílem Indické centrální banky.
Zdroj: Asiatimes
Dolar stoupá, očekávají se údaje o CPI, které by mohly naznačit snížení sazeb.
Dolarový index a futures na něj vzrostly v asijském obchodování každý o 0,1 % a zůstaly na dohled nedávného tříměsíčního maxima, když obchodníci očekávali pozdější snížení úrokových sazeb v tomto roce.
Očekává se, že údaje o indexu spotřebitelských cen ukáží, že inflace se v lednu snížila, ale zůstala vysoko nad 2% ročním cílem Fedu – což dává bance jen málo podnětů k tomu, aby začala brzy snižovat úrokové sazby.
Koncem ledna dolar vystřelil vzhůru, protože obchodníci začali prudce snižovat sázky na to, že Fed začne snižovat úrokové sazby v březnu a květnu. Nástroj CME Fedwatch ukázal, že trhy stanovily pouze 45,4% šanci na snížení sazeb o 25 bazických bodů v červnu.
Vláda projedná materiál o zavedení eura, MF a ČNB ho nedoporučují
Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu. Ve vládní koalici letos vypukl spor o euro, když část stran požadovala, aby kabinet přinejmenším stanovil termín vstupu do ERM II. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenoval ekonoma Petra Zahradníka zmocněncem pro přijetí eura, po koaličním dohodovacím řízení se ale Zahradníkova role změnila na ministrova poradce. Vyhodnocení výhodnosti případného zavedení eura má kabinetu do října předložit Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Materiál předkládají MF a ČNB vládě každoročně. Hodnotí plnění takzvaných maastrichtských kritérií, které je podmínkou pro zavedení eura. Podle materiálu Česko loni s vysokou pravděpodobností nesplnilo kritérium cenové stability, ministerstvo financí už dříve uvedlo, že země neplnila ani kritérium stability veřejných financí.
Podle maastrichtských kritérií musí být inflace nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II.
Součástí materiálu je také analýza ČNB, která hodnotí sladěnost české ekonomiky s eurozónou. Dokument upozorňuje na odstup od průměru eurozóny v cenové i mzdové hladině, což by podle centrální banky mohlo v případě brzkého přijetí eura vyvolat dlouhodobý tlak na inflaci vyšší než dvě procenta. Podle analýzy by také Česko v případě přijetí společné měny bylo více ohroženo asymetrickými ekonomickými šoky kvůli tomu, že podíl průmyslu v ekonomice je výraznější než v eurozóně.
Vládní programové prohlášení neobsahuje závazek stanovit termín pro přijetí eura, hovoří pouze o snaze plnit maastrichtská kritéria. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve uvedl, že letos čeká splnění kritéria stability veřejných financí. Dvořák v sobotu řekl, že chce do voleb jednat s Evropskou komisí o podmínkách vstupu do ERM II, o samotném vstupu by rozhodla až další vláda.
Se členstvím v eurozóně souvisí i zapojení země do bankovní unie, která řeší společný evropský dohled nad bankovním systémem. Do bankovní unie se mohou zapojit i země mimo eurozónu. Vláda ve středu projedná i studii dopadu účasti či neúčasti Česka v bankovní unii, materiál MF, ČNB a ministerstva zahraničních věcí doporučuje do ní zatím nevstupovat a situaci znovu vyhodnotit v horizontu tří let.
Ke vstupu do eurozóny se Česko zavázalo při přistoupení k EU v roce 2004. Z deseti zemí, které tehdy do unie vstoupily, zatím společnou měnu kromě Česka nezavedly Polsko a Maďarsko.
Zdroj: Canva
