„Nikdy nezapomenu, jak začal starší pán nějakému seržantovi, který seděl jak sfinga na tanku, recitovat Puškinovy verše. To nikdo nevymyslí, co se tam dělo. Pak taková euforie a nejrůznější epizody, bohužel někdy s tragickým koncem,“ vzpomíná na 21. srpen 1968 tehdejší novinářská elévka Jana Šmídová, dcera Milana Weinera. „Jak lidé vyprávěli dál a dál, tak se jim vracely především emoce,“ popisuje Jiří Mádl.
Unavený člověk v kanclu proti tunám železa, líčí námět Vln Mádl. ‚Recitovaly se verše,‘ říká novinářka
