Tisíce kilometrů chůze nejdelšími stezkami světa zvládá extrémní vytrvalec lépe než běžný chod společnosti. „Nejhezčí je mít cíl a mít cestu, v normálním životě mi to občas chybí. Ten měsíční kolotoč, kdy člověk pracuje, shrábne peníze a někde je odevzdá, to je takové křečkování,“ říká pro Radiožurnál trekař Petr Kosek. „Když lidé udělají nejdřív malé krůčky, na kterých se rozkoukají, tak si myslím, že se přestanou bát,“ láká vytrvalec.
Jako křeček vyndaný z kolečka, na dlouhé cestě pookřávám. Stačí začít malými krůčky, říká vytrvalec
