Asijské devizové trhy rostou, dolar oslabuje po várce údajů o CPI

Většina asijských měn v pátek mírně posílila, zatímco dolar klesl z téměř dvouměsíčních maxim, i když aktuální údaje o spotřebitelské inflaci podpořily sázky na menší snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému.

Většina regionálních měn však v posledních seancích léčila ztráty, protože nedávné údaje z USA ukazovaly, že úrokové sazby zůstanou relativně vyšší po delší dobu.

Jihokorejský won zpevnil i přesto, že Bank of Korea snížila úrokové sazby a naznačila jejich další potenciální snížení, zatímco čínský jüan vzrostl s důrazem na další fiskální stimulační opatření Pekingu.

Dolar je v útlumu, trhy zvažují index spotřebitelských cen a vysoký počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti

Dolarový index a futures na dolarový index v asijském obchodování klesly každý o 1 % a ustoupily tak z měsíčního maxima dosaženého během nočního obchodování.

Zatímco dolar zpočátku rostl díky vyššímu než očekávanému údaji o indexu spotřebitelských cen za září, poté, co údaje z trhu práce ukázaly větší než očekávaný nárůst týdenních žádostí o podporu v nezaměstnanosti, své zisky snížil.

Obchodníci stále udržovali sázky na to, že Fed v listopadu sníží úrokové sazby o 25 bazických bodů, přičemž CME Fedwatch ukazuje 81,3% šanci.

Známky slabosti na trhu práce však pravděpodobně budou Fed tlačit k soustavnému snižování sazeb ve střednědobém horizontu, i když inflace zůstává relativně vysoká.

Později v pátek budou zveřejněny údaje o vývoji indexu cen výrobců, které by měly nabídnout další signály o vývoji největší světové ekonomiky.

Zdroj: Canva

Čínský jüan posiluje s fiskálními stimuly na dohled

Čínský jüan mírně zpevnil, přičemž měnový pár USDCNY klesl o 0,1 %.

Pozornost se soustředila především na nadcházející brífink ministerstva financí, na kterém vláda uvedla, že nastíní plány na fiskální stimuly.

Analytici očekávají, že Peking nastíní fiskální podporu ve výši nejméně 2 bilionů jüanů (283 miliard USD), přičemž většina této částky bude zaměřena na podporu soukromé spotřeby.

Sobotní brífink přichází poté, co brífink o nedávných měnových stimulačních opatřeních do značné míry neuspokojil. Investoři také nadále pochybovali o schopnosti Číny přijmout další fiskální opatření vzhledem k napjaté úrovni zadlužení země.

Jihokorejský won posiluje po snížení sazeb BOK

Jihokorejský won v pátek zpevnil, přičemž měnový pár USDKRW klesl o 0,2 %.

K posílení wonu došlo i přesto, že BOK snížila sazby o 25 bazických bodů na 3,25 % – poprvé za více než čtyři roky.

Centrální banka si ponechala otevřené dveře pro další uvolnění, protože korejská ekonomika se potýká s pomalým růstem a klesající inflací.

Širší asijské měny přešlapovaly na místě a většinou si hlídaly týdenní ztráty, zatímco dolar směřoval k týdennímu zisku.

Japonský pár se ustálil na 148,71 jenu poté, co se na začátku týdne přiblížil hranici 150 jenů.

Pár australského dolaru AUDUSD přidal 0,2 % poté, co na začátku týdne ztrácel.

Pár indické rupie USDINR zůstal blízko rekordních maxim, kterých dosáhl nad 84 rupií.

Zdroj: Canva

Německá vláda už letos nečeká růst ekonomiky, pokles odhaduje na 0,2 %

Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to dnes oznámil ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německá ekonomika zaznamenala pokles i loni.

Německo se podle aktualizovaného výhledu vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta. Na jaře ještě vláda předpovídala na příští rok jednoprocentní růst. Na rok 2025 nyní kabinet očekává růst spotřeby domácností a také posílení vývozu průmyslových výrobků do zahraničí. Ministerstvo hospodářství zveřejnilo také výhled na rok 2026, kdy by podle něj růst HDP měl dosáhnout o 1,6 procenta.

Inflace podle očekávání německé vlády letos zvolní na 2,2 procenta, v příštím roce na 2,0 procenta a v roce následujícím na 1,9 procenta. Loni činila 5,9 procenta.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek zemního plynu z Ruska po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

Na konci září také přední německé hospodářské instituty zhoršily výhled vývoje německé ekonomiky na letošní rok. Podle nich se HDP sníží o 0,1 procenta. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Na příští dva roky instituty předpovídají pouze slabé oživení – v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta a v roce následujícím o 1,3 procenta.

Pokud se prognóza naplní, stane se Německo jedinou zemí skupiny ekonomicky vyspělých států G7, která v letošním roce zaznamená hospodářský pokles, uvedla agentura Reuters. Žádná jiná země G7 aktuálně s poklesem HDP na letošek nepočítá.

Habeck nicméně na tiskové konferenci hleděl na další vývoj německé ekonomiky s optimismem. V současnosti nejsou podle něj „hospodářské rámcové podmínky“ uspokojivé. „My se z toho ale vysvobodíme a vypracujeme,“ dodal. Zároveň zdůraznil, že se německá ekonomika potýká z řadou nejistot, včetně těch geopolitických, jako jsou války na Ukrajině a v Pásmu Gazy.

Německá vláda chystá opatření na podporu ekonomiky, takzvaný růstový balíček. „Pokud bude uveden v život, a sice ve své úplnosti, tak hospodářství poroste rychleji, do práce zase půjde více lidí,“ řekl dnes Habeck. Spolková vláda se obává, že některá opatření růstového balíčku zablokují ve Spolkové radě ty zemské vlády, v jejichž čele stojí konzervativní CDU/CSU. Na spolkové úrovni je CDU/CSU v opozici a připravuje se na parlamentní volby plánované na příští rok v září. Spolková rada je komora parlamentu zastupující zájmy jednotlivých spolkových zemí.

Podle hospodářských svazů ale plánovaná opatření růstového balíčku nejsou dostatečná. Svazy požadují hlubší reformy a stěžují si mimo jiné na to, že v mezinárodním srovnání jsou v Německu vysoké ceny energií, velká byrokratická zátěž a stále větší nedostatek kvalifikované pracovní síly.