Elon Musk, hnací síla společností Tesla a SpaceX, je na nejlepší cestě stát se do roku 2027 prvním bilionářem na světě, předpokládá nedávná zpráva společnosti Informa Connect Academy. Zdá se, že ze všech miliardářů na planetě se Musk k tomuto kolosálnímu milníku blíží nejrychleji, protože jeho bohatství stále roste.
Na začátku roku 2020 se Muskovo čisté jmění odhadovalo na přibližně 28,5 miliardy dolarů, jak odhalil Bloomberg Billionaires Index. Díky raketovému nárůstu bohatství však do konce roku dosáhl přibližně 167 miliard dolarů. V září se jeho čisté jmění podle indexu odhadovalo na téměř 265 miliard dolarů.
Nejvýznamnějším hnacím motorem Muskova bohatství byly akcie společnosti Tesla, které zaznamenaly mimořádný růst během pandemie Covid-19. Odpalovací rampa byla zažehnuta v lednu 2020, kdy byly akcie Tesly oceněny na přibližně 30 dolarů za akcii. Navzdory turbulentnímu roku v celosvětovém měřítku se akcie do ledna 2021 vyšplhaly na téměř 300 dolarů za akcii.
Zdroj: Bloomberg
Podle Jamese Pethokoukise, analytika hospodářské politiky v American Enterprise Institute, není toto budování bohatství mezi nejbohatšími Američany bezprecedentním jevem. Řekl: “Když se podíváte na seznam nejbohatších Američanů, ať už mluvíme o Elonu Muskovi nebo Jeffu Bezosovi, důvodem, proč lidé superbohatnou, je, že založí společnost a tu rozvíjejí. Společnost stále roste, protože vyrábí něco hodnotného, co lidé chtějí.”
Rozdělení bohatství má tendenci se mezi jednotlivými příjmovými skupinami výrazně lišit. Bohatší lidé mají často větší část svého majetku investovanou na akciových trzích, zatímco domácnosti se středními příjmy se více přiklánějí k investicím do nemovitostí. Jak vyplývá z údajů Federálního rezervního systému, v polovině roku 2024 vlastnilo 1 % nejbohatších Američanů téměř polovinu všech amerických akcií, zatímco dolní polovina Američanů jen asi 1 % všech akcií.
V roce 2022 vlastnilo akcie přibližně 58 % rodin, a to buď přímo, nebo nepřímo, převážně prostřednictvím pasivních investic, jako jsou penzijní účty. John Sabelhaus, pracovník Brookings Institution, zdůraznil, že tato skutečnost je nedílnou součástí širšího obrazu rozdělení bohatství. Řekl: “Majetková nerovnost je do značné míry dána cenami různých druhů aktiv. Akciový trh způsobí, že se nerovnost v bohatství, měřeno koncentrací bohatství, zvýší.”
Sporným bodem při diskusi o dynamice nerovnosti bohatství je zdanění. Zatímco mnozí se domnívají, že daňové mezery přispívají k nerovným podmínkám, jiní tvrdí, že značné kompenzační balíčky jsou spravedlivou odměnou za úspěšné podnikání.
Sabelhaus dodává: “V uplynulém čtvrtstoletí změny v daňové politice výrazně ztížily zdanění bohatých. Existuje mnohem více výjimek a způsobů, jak se placení daní vyhnout.”
Tradiční američtí výdělečně činní lidé získávají své příjmy především výměnou času a dovedností za plat, který je zdaněn na základě individuálního výdělku. Příjmy ultrabohatých jsou však složitější. Sabelhaus to ilustruje takto: “Musk má gigantický balíček odměn. Ale i z tohoto balíčku se jen zlomek projeví jako zdanitelný příjem, protože velkou část tvoří bonusy a další formy plateb, které umožňují vyhýbání se daním.”
Zdroj: BurzovníSvět.cz
S nástupem 21. století a neustále se rozšiřujícím technologickým pokrokem se ekonomické systémy vyvíjejí směrem k nebývalému hromadění bohatství, což přináší nové a zásadní otázky týkající se rozdílů v příjmech a koncentrace kapitálu v rukou několika jednotlivců. Jedním z hlavních symbolů této nové éry je Elon Musk, jehož astronomické bohatství a vliv na světovou ekonomiku přitahují globální pozornost. Musk, který je již nyní jedním z nejbohatších lidí na planetě, míří k tomu, aby se stal prvním bilionářem v dějinách. Tento možný milník zcela jistě oživí debatu o nerovnosti v rozdělování bohatství a o tom, jak technologické a inovativní průlomy mohou dramaticky měnit ekonomické příležitosti. Taková koncentrace bohatství také posílí diskuse mezi politickými a ekonomickými vůdci po celém světě o potřebě regulačních zásahů či reformací systémů, které umožňují tak obrovské rozdíly. Muskova cesta za prvním bilionářem proto nejen přetváří světový obchod a technologické sektory, ale zároveň otevírá hluboké otázky týkající se sociální spravedlnosti a ekonomické rovnováhy.
