„Žijeme ve společnosti, která klade důraz na individualitu, ale naše mozky jsou nastaveny na soužití v kmeni. Celoživotně se tedy snažíme vyřešit dilema, jak být s druhými, a přitom zůstat sami sebou,“ tvrdí psychoteraeut a psycholog Adam Suchý. „Potřeba a prožívání samoty se proměňuje. Je falešná představa, že extroverti chtějí být neustále s lidmi a že se mi musí chtít na večítek, na který jsem se ještě před měsícem těšil.“