První inaugurační projev Václava Havla v roce 1993 byl plný naděje z nově vzniklé republiky, druhý v roce 1998 už pronášel v dobách méně euforických, čemuž odpovídal i jeho o poznání ostřejší obsah.
Jeho nástupce Václav Klaus se v roce 2003 odkazoval ke svému předchůdci a sliboval být „aktivním, ne aktivistickým“ prezidentem. Po znovuzvolení v roce 2008 se při uvádění do úřadu zmínil o divokém průběhu nepřímé volby a výslovně poděkoval mimo jiné i ODS, která ho jako kandidáta navrhla a prosadila.
Miloš Zeman v roce 2013 představil vizi boje s „ostrovy negativní deviace“, kterými podle něj byly kmotrovské mafie, neonacistické bojůvky a podstatná část médií. O pět let později Zeman opět zkritizoval média, jmenovitě ale také zaútočil na podnikatele Zdeňka Bakalu. V důsledku toho několik politiků opustilo Vladislavský sál.
Nadějeplný i varující Havel, pokorný Klaus a útočný Zeman. Připomeňte si inaugurační projevy prezidentů
