Nejen Američané s napětím sledují, zda Federální rezervní systém zvýší sazby nebo zda USA upadnou do recese, ale i Evropané a mnoho dalších zemí. Je to proto, že přes všechny řeči o deglobalizaci a de-dolarizaci dolar stále vládne a finanční a obchodní vazby mezi USA a klíčovými partnery jsou stejně silné jako kdykoli předtím. V případě Evropy jsou ještě silnější.
Evropská centrální banka se na začátku loňského roku snažila jít jinou cestou než Fed a naznačila, že bude držet sazby na nízké úrovni, zatímco Fed je bude agresivně zvyšovat. Poté, co se euro vůči dolaru propadlo, však představitelé ECB rychle změnili kurz kvůli obavám z inflace z dovozu zboží, jako jsou energie, které jsou fakturovány v dolarech.
Výzva je nyní opačná. Představitelé Fedu naznačili, že na červnovém zasedání pozastaví zvyšování sazeb, aby zjistili, zda zvýšení o 5 procentních bodů od začátku roku 2022 výrazně zpomalí americkou ekonomiku. To by mohlo jejich evropským protějškům ztížit zvýšení sazeb o několik dní později, a to navzdory tvrdošíjně vysoké inflaci.
„Dolar hraje v globální ekonomice dominantní roli,“ řekl Maurice Obstfeld, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu. „Rétorika přicházející z ECB [v loňském roce] naznačovala obavy z vývoje směnného kurzu.“
V souvislosti s kroky Saúdské Arábie, Číny a Ruska směřujícími k používání jiných měn se začalo hovořit o ztrátě statusu rezervní měny. Je to reakce na to, že Spojené státy používají dolar jako zbraň, například zmrazením ruských měnových rezerv v reakci na invazi na Ukrajinu. Ve druhém čtvrtletí loňského roku tvořil dolar méně než 60 % oficiálních devizových rezerv, zatímco před dvěma desetiletími to bylo přibližně 72 %.
Přesto dolar doposud ztratil jen málo ze své globální dominance.
Zdroj: Getty Images
Ačkoli USA představují přibližně čtvrtinu světové produkce a něco málo přes 10 % světového obchodu, zhruba polovina světového obchodu je fakturována v dolarech a zelená měna se v loňském roce podílela na téměř 90 % světových devizových transakcí, což je podíl, který se za posledních 20 let příliš nezměnil, uvádí prosincová zpráva Banky pro mezinárodní platby.
Přibližně polovina všech mezinárodních dluhových cenných papírů a přeshraničních úvěrů vydaných na zahraničních trzích financování je denominována v dolarech.
Tyto vazby přenášejí vyšší americké úrokové sazby do zahraničních ekonomik několika způsoby. Odčerpávají kapitál z jiných ekonomik, čímž zvyšují výpůjční náklady a způsobují znehodnocení měn vůči dolaru. Podle výzkumu ECB se přibližně třetina změny úrokových sazeb amerického peněžního trhu v reakci na zpřísnění sazeb Fedu přenáší do ekvivalentních německých sazeb. S růstem dolaru se komodity denominované v dolarech, jako je ropa, stávají v cizích měnách dražšími. V opačném směru vyšší sazby zpomalují americký růst a nakonec i poptávku po zahraničních produktech.
To vše podle výzkumu ECB znamená, že zvyšování úrokových sazeb ze strany Fedu ovlivňuje evropskou ekonomiku stejně nebo dokonce více než americkou. Zpřísňování úrokových sazeb Fedu v letech 1991 až 2019 snížilo průmyslovou produkci, ceny akcií, podnikatelské úvěry a míru inflace v eurozóně a zatížilo světový obchod mimo USA. Naopak opatření ECB mají na ekonomiku USA minimální dopad, naznačuje výzkum.
Představitelé ECB velmi pozorně sledují politické kroky Fedu a monitorují směnný kurz eura vůči dolaru, i když podle nich není cílem jejich politiky. „Když se Fed ujme vedení, ostatní ho budou bez váhání následovat,“ řekl Panicos Demetriades, bývalý úředník ECB, který byl guvernérem kyperské centrální banky.
ECB a další zámořští politici jistě nenásledují jen Fed. Dělají podobné věci, protože inflace je všude příliš vysoká, což je způsobeno společnými globálními šoky, od pandemie po válku na Ukrajině.
Zdroj: Unsplash
„Víte, že například měna má vliv, případné vedlejší účinky budou zohledněny, ale nejsme závislí na Fedu,“ řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci na začátku května. „Máme před sebou ještě další úkoly a nepolevíme.“
Podle Obstfelda má ECB, jejíž základní úroková sazba je zhruba o 2 procentní body nižší než úroková sazba Fedu, prostor, aby ji dohnala.
Zda ECB skutečně bude pokračovat v utahování měnové politiky, však bude záviset na tom, zda Fed uvrhne Spojené státy do recese. Pro Evropu je vývoz – zejména do USA – vzácným zdrojem síly, protože válka na Ukrajině snižuje kupní sílu domácností.
Obchod se zbožím mezi EU a USA se v březnu zvýšil na 86 miliard dolarů, což je přibližně o 8 % více než před rokem. Podle údajů Úřadu pro sčítání lidu se americký obchod se zbožím s Čínou ve stejném období snížil zhruba o čtvrtinu na březnových 45 miliard dolarů.
Pokud se USA v nadcházejících měsících dostanou do recese, americký dovoz pravděpodobně poklesne, čímž se Evropa zbaví důležité růstové berličky. Přesto by dolar pravděpodobně oslabil, což by snížilo evropské ceny energií a importovanou inflaci. Celkově by tvrdé přistání Spojených států pravděpodobně ztížilo život Evropanům – ale potenciálně usnadnilo život ECB.
„Evropa obecně je v dosti nejistém stavu… to bude v ECB vyvolávat určitou opatrnost,“ i když existuje politický tlak na to, aby se inflace dostala pod kontrolu, řekl Obstfeld.
