Turecká centrální banka přistoupila k podstatně menšímu zvýšení úrokových sazeb, než se očekávalo, neboť podle jejích tvůrců se bude jednat o postupný přechod z éry velmi levných peněz. Kurz liry klesl na rekordní minimum.
Na svém prvním zasedání po nástupu guvernéra Hafize Gaye Erkana do funkce tento měsíc Výbor pro měnovou politiku zvýšil základní úrokovou sazbu z 8,5 % na 15 %.
Turecká lira po tomto rozhodnutí zvrátila své zisky a propadla se až o 3 % na rekordní minimum. Ve 14:50 se v Istanbulu obchodovala za 24,3185 za dolar. Dolarové dluhopisy Turecka smazaly zisky a během dne se obchodovaly níže a náklady na pojištění tureckého dluhu proti selhání pomocí swapů úvěrového selhání vyskočily o 20 bazických bodů na 513 bodů.
Toto rozhodnutí bylo překvapením pro naprostou většinu ekonomů oslovených agenturou Bloomberg, kteří předpovídali posun na 20 % nebo více. Goldman Sachs Group Inc. předpovídala skok na 40 %.
„Vytváří se tak předpoklad pro postupný přístup a kombinaci politik, které budou v nadcházejících měsících představovat proces učení mezi trhy a tvůrci politik,“ uvedl Simon Quijano-Evans, hlavní ekonom společnosti Gemcorp Capital Management v Londýně.
Postupné pohyby
Zdroj: Getty Images
Centrální banka přislíbila další zpřísňování, ale upozornila, že budoucí kroky budou v souladu s pokyny ministra financí a financí Mehmeta Simseka postupné.
„Měnové zpřísňování bude dále posilováno v potřebné míře, včas a postupně, dokud nebude dosaženo výrazného zlepšení inflačního výhledu,“ uvedla MPC. „Výbor zjednoduší a zlepší stávající mikroobezřetnostní a makroobezřetnostní rámec,“ uvedl a naznačil tak uvolnění regulace národních bank.
První zvýšení úrokových sazeb za více než dva roky je zlomovým bodem v odklonu Turecka od nekonvenční politiky, která je obviňována z útěku zahraničních investorů a nekontrolovatelného růstu cen.
Zároveň však dává za pravdu těm, kteří pochybovali o tom, že prezident Recep Tayyip Erdogan, který se sám označuje za „nepřítele“ vysokých úrokových sazeb a který již léta prosazuje výhody uvolněné měnové politiky, dá Erkanovi volnou ruku.
Marek Drimal, hlavní stratég Societe Generale v Londýně, který přesně předpověděl zvýšení sazeb na 15 %, hodnotí rozhodnutí jako „pozitivní“.
„Centrální banka správně poukázala na problém silné poptávky a zvýšené základní inflace. A také se zavázala k dalšímu zpřísňování. Očekáváme, že na každém červencovém a srpnovém zasedání dojde ke zvýšení sazeb o 500 bazických bodů, čímž se základní úroková sazba dostane na 25 %,“ uvedl.
Inflace se od loňského roku zpomalila, ale stále dosahuje 40 %. To vytváří tlak na liru, která za poslední dva roky ztratila více než 60 % své hodnoty, a to i přes státní intervence na její podporu.
Restartování zásad
Zdroj: Getty Images
Erdogan zahájil přípravu na změnu politiky brzy poté, co minulý měsíc zvítězil v prezidentských volbách.
Erdogan při obnově svého ekonomického týmu přivedl zpět na post ministra financí bývalého stratéga společnosti Merrill Lynch Simseka a do čela centrální banky dosadil Erkana.
První guvernérka turecké centrální banky pracovala téměř deset let ve společnosti Goldman Sachs a poté strávila téměř osm let ve zkrachovalé americké regionální bance First Republic Bank.
Ačkoli poslední krok byl pro většinu trhu překvapením, úřady se před zasedáním snažily řídit očekávání.
Vysoce postavený turecký ekonomický představitel, který si nepřál být jmenován kvůli citlivosti této otázky, upozornil, že k razantnímu zvýšení sazeb, které trh očekává, nemusí ve čtvrtek dojít.
Simsek také minulý týden řekl nejvyšším představitelům podnikatelské a bankovní sféry, že chce postupovat opatrně, aby se vyhnul nežádoucím vedlejším účinkům, což naznačuje, že se obává příliš prudkého zdražení peněz.
Erdogan, který je již pátým guvernérem centrální banky za poslední čtyři roky, tvrdí, že snížení ceny peněz nakonec povede k pomalejší a stabilnější inflaci, což je v rozporu s hlavními premisami velkých centrálních bank po celém světě.
Začátkem tohoto měsíce se zdálo, že prezident dal svému novému ekonomickému týmu volnost v jednání, když řekl, že „přijal“ opatření, která přijmou. V roce 2020 povolil krátký návrat ke konvenční měnové politice, ale nakonec vyhodil tehdejšího guvernéra Naciho Agbala za příliš agresivní zvyšování sazeb.
