BNP Paribas SA čelí otázkám politiků ve Washingtonu ohledně své práce na projektu elektronického jüanu v Pekingu, což poukazuje na politické problémy, které musí finanční společnosti řešit v situaci napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Vedení pařížského poskytovatele úvěrů považovalo spolupráci se státem podporovanou Bank of China Ltd. na usnadnění používání digitální elektronické peněženky v jüanech za relativně nenápadnou. Pak ale BNP nedávno obdržela nečekaný telefonát od republikánského asistenta v Kongresu, který se ptal na její práci, tvrdí lidé obeznámení s interními rozhovory, kteří si přáli nebýt při jejich projednávání jmenováni. Také vědec z významného washingtonského think tanku uvedl, že obdržel dotazy od kongresových kanceláří na toto téma.
Josh Lipsky, vrchní ředitel think tanku Atlantic Council, který se zabývá studiem CBDC, jak se digitálním měnám centrálních bank říká, uvedl, že dostal otázky od několika kongresových úřadů ohledně digitálního jüanu, včetně spolupráce země s bankami, jako je BNP.
Pařížská pobočka BNP se k tomu odmítla vyjádřit a nepodařilo se zjistit, pro kterého zákonodárce asistent, který banku oslovil, pracoval. Věřitel není jedinou světovou bankou, která pomáhá klientům s přístupem k digitální měně známé jako e-CNY, a je možné, že dotazy obdržely i další.
Pozornost k této státem podporované digitální měně vzrostla ve Washingtonu, když Peking pilotně představil toto platidlo na zimních olympijských hrách v roce 2022. Přesto obavy, že by tato měna mohla nakonec nahradit nebo obejít americký finanční systém, nikoliv domácí použití v Číně, vyvolávají u některých amerických představitelů obavy. Nejhlasitěji se ozývají republikánští zákonodárci.
Zdroj: Getty Images
Senátor Bill Hagerty, republikán z Tennessee, který je členem bankovního výboru a výboru pro zahraniční vztahy, po nedávném tajném brífinku o Číně na dotaz ohledně tohoto projektu uvedl, že USA musí dát jasně najevo, že spolupráce firem s Pekingem na této iniciativě je nepřijatelná z ekonomických důvodů a z důvodu ochrany soukromí.
Blaine Luetkemeyer zahájil slyšení v podvýboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů, který vede, tím, že označil čínský elektronický jüan za „riziko pro naši národní bezpečnost“ a vyjádřil obavy o zachování statusu dolaru jako světové rezervní měny.
V únoru republikán z Missouri předložil návrh zákona, který zakazuje americkým podnikům poskytujícím peněžní služby pracovat s e-CNY. Není jasné, zda má jeho zákon šanci na přijetí, ale obavy jsou oboustranné. Například v loňském roce se v Senátu objevil vysoce prestižní návrh zákona, jehož spoluautorkou byla newyorská demokratka Kirsten Gillibrandová, která vyzvala úřady, aby vypracovaly bezpečnostní opatření pro používání digitálního jüanu v amerických vládních zařízeních.
BNP v květnu uvedla, že bude spolupracovat s Bank of China, aby uspokojila potřeby firemních klientů, například platby v digitálních jüanech prostřednictvím elektronických peněženek.
Hang Seng Bank, kterou ovládá HSBC Holdings Plc, rovněž navázala spolupráci s místní čínskou bankou, aby mohla firemním klientům nabízet služby e-CNY.
Zdroj: Getty Images
Čína je v celosvětovém závodě o zavedení CBDC na prvním místě a testuje digitální jüan ve velkých městech včetně Pekingu a Šanghaje. Federální rezervní systém nadále zkoumá, zda má smysl, aby Spojené státy následovaly jeho příkladu, přičemž někteří tvrdí, že v opačném případě by mohlo dojít k riziku dominance dolaru. Odpůrci argumentují tím, že americký platební systém je již elektronický a globální, a někteří převážně republikánští politici tvrdí, že CBDC také zvyšuje vládní kontrolu a ohrožuje soukromí.
Mnohé obavy týkající se projektu e-CNY jsou ve Washingtonu dlouhodobé, ale nyní jsou součástí širšího souboru hrozeb, které někteří zákonodárci vidí v Číně. Tento chór je stále hlasitější, protože snahy Bidenovy administrativy o zlepšení vztahů mezi dvěma největšími světovými ekonomikami váznou.
Zhoršující se vazby
Hospodářské šarvátky byly v posledních letech hlavním faktorem rychlého zhoršení vztahů mezi USA a Čínou a jejich součástí byla i snaha Pekingu podporovat větší používání své měny na mezinárodní úrovni. USA se snažily omezit přístup Číny ke špičkovým polovodičům a zařadily čínské společnosti na černou listinu a uvažují o omezení investic v této zemi.
Čínský premiér Li Čchiang nedávno varoval vlády, že pokusy o politizaci jejich ekonomik povedou pouze k roztříštění světa.