Bitcoin je první, nejznámější a nejrozšířenější kryptoměna. Byla spuštěna 3. ledna 2009 programátorem (nebo skupinou programátorů) vystupujícím pod pseudonymem Satoshi Nakamoto. Funguje na základě distribuované databáze neboli blockchainu.
Nepotřebujete celý bitcoin najednou
Počet všech bitcoinů na světě je od začátku stanoven na 21 milionů bitcoinů. Toto číslo je neměnné, protože je zabudováno přímo do bitcoinového protokolu – souboru pravidel, která definují, co bitcoin vlastně je. Nejnižší jednotka bitcoinu je pojmenována po tvůrci bitcoinu, Satoshi Nakamotovi. Jeden bitcoin je dělitelný na 100 milionů satoshi. Satoshi se také často zkracuje na „sat“.
1 BTC = 100 000 000 sat.
1 sat = 0,00000001 BTC
Bitcoin je digitální měna neboli kryptoměna, která se snaží odstranit vládní regulaci a zjednodušit převod hodnoty mezi lidmi v celosvětovém měřítku. Částku v této měně tak můžete poslat komukoli na světě, stačí znát adresu jeho bitcoinové peněženky. Jedním ze základních prvků bitcoinu je anonymita, protože nikdo nemůže zjistit, kolik bitcoinů vlastníte, dokonce ani banky, úřady nebo dokonce policie. S tím souvisí i to, že vám je nikdo nemůže vzít. Výjimkou je samozřejmě situace, kdy své bitcoiny dostatečně nechráníte před hackery, kteří se v dnešní době velmi vytrvale snaží získat obsah softwarových kryptopeněženek od nepozorných uživatelů. Proto vám hned v úvodu tohoto článku důrazně doporučujeme, abyste své bitcoiny uchovávali v hardwarové peněžence, kterou budete mít fyzicky u sebe. O těch si ale povíme více později.
Zdroj: Getty Images
Bitcoin je ze své podstaty vzácný
Bitcoin je ze své podstaty deflační měna, protože jejich počet v oběhu se v průběhu času neustále snižuje a lze očekávat, že se bude snižovat i nadále. Je to dáno tím, že na světě existuje pevný počet všech bitcoinů, ale naopak počet bitcoinů v oběhu se stále zmenšuje. Je to proto, že mnoho majitelů ztratilo přístup ke svým softwarovým peněženkám, a tak se zhruba 3,8 milionu bitcoinů již více než 5 let nikam nepohnulo.
Proč lidé přicházejí o bitcoiny?
Dá se říci, že dokud budou lidé buď zapomínat přístupové údaje ke svým účtům na kryptoměnových burzách, nebo nechávat i to nejmenší množství bitcoinů ležet ladem, bude se tato měna nadále znehodnocovat a zmenšovat v oběhu. Protože je tedy celkový počet bitcoinů předem znám a jejich počet v oběhu se bude nadále zmenšovat, lze očekávat, že jejich hodnota v budoucnu poroste. Samozřejmě je také důležitým faktorem, jak se bude bitcoin v budoucnu používat jako platidlo, ale již nyní můžeme říci, že celý svět ho respektuje stále více.
Bitcoin není centralizovaný
Bitcoin nemá centrálně řízenou nabídku, a tak je jeho cena na rozdíl od fiat měn skutečně řízena trhem. Nabídka je předem daná a neměnná, takže cenu ovlivňuje především poptávka a celková tržní kapitalizace. Účelem, s nímž byla tato digitální měna původně vyvinuta, byly především platby, transparentnost a bezpečnost. Systém je navržen tak, aby nikdo (ani samotný zakladatel) nemohl tuto měnu ovlivnit. Nezávislost bitcoinu na jakékoli autoritě je základním pilířem jeho důvěryhodnosti.
Dlouhodobý cenový trend je většinou rostoucí, což naznačuje, že lidé teprve objevují hodnotu vlastností bitcoinu, jako je necenzurovatelnost transakcí a dostupnost pro kohokoli a kdekoli na světě. Vzhledem k fixní nabídce a nemožnosti projekt zastavit nebo centrálně regulovat se stále častěji hovoří o bitcoinu jako o dlouhodobém uchovateli hodnoty.
Zdroj: Unsplash
Jak blockchain funguje?
Blockchain se označuje jako distribuovaná databáze. Pro lepší pochopení si ji můžete představit jako nekonečnou účetní knihu, která zaznamenává všechny transakce s bitcoiny na celém světě. Tato účetní kniha je veřejně přístupná a nelze s ní manipulovat. Blockchain velmi chytře spojil existující technologie, konkrétně internet, kryptografii a přenosový protokol, a tak není revoluční samotný blockchain, ale spíše způsob, jakým v něm tyto technologie spolupracují. Stručně řečeno, blockchain je velmi specifická forma databáze. Je distribuovaná a nemá žádného centrálního správce, takže ji může číst kdokoli, ale zapisovat do ní lze pouze na základě konsensu. Ten vzniká hlasováním finančně motivovaných účastníků sítě.
Více se o tomto tématu dočtete v našem článku zaměřeném na podstatu blockchainu.
Hlavní výhody blockchainu oproti tradičním databázím jsou následující:
Blockchain se skládá ze dvou typů záznamů, a to z transakcí a bloků. Transakce se týkají údajů, které do databáze vkládají sami uživatelé blockchainu (například převody kryptoměn), zatímco bloky tyto transakce shromažďují a ověřují prostřednictvím úsilí těžařů. Ty potvrzují, kdy a jak byly transakce do databáze blockchainu přidány a zda je vše v souladu s pravidly. Jednoduše řečeno, transakce vytvářejí sami uživatelé a bloky vytvářejí těžaři na svých počítačích.
Zdroj: Getty Images
Jak vypadají bitcoinové transakce
Transakce vytvořené uživateli se volně předávají z uzlu do uzlu podle toho, kdo je s kým v danou chvíli spojen. Platná transakce v síti bitcoin je taková, která:
obsahuje správný elektronický podpis uživateleJe z ní patrný finanční pohyb v peněžence uživateleSplňuje další podmínky, jako je odměna pro těžaře nebo přiměřená doba od zaznamenání poslední transakce s danou měnou.Těžaři se pak pokusí vytvořit blok, který tyto transakce potvrdí, začlení je do blockchainu a „propojí“ s dalším blokem, čímž vytvoří „řetězec“. Těžaři bitcoinů mají dvě motivace. První je skutečná odměna za vytěžený blok a druhou jsou transakční poplatky, které uživatelé připojují ke svým transakcím, jež mají těžaři zpracovat.
Bitcoinová síť je zcela autonomní
O ověřování transakcí v blockchainu se stará samotná síť, respektive počítače jednotlivých uživatelů. Ti uživatelé, kteří se validace účastní, dostávají za svou činnost odměnu, kterou je kryptoměna sítě, nebo chcete-li tokeny. Validace transakcí se může účastnit kdokoli. Jen ne každý dostane odměnu. Odměnu získá pouze ten, kdo jako první najde správné řešení, a to může být pouze jeden těžař. Důležité je také poznamenat, že odměna se rozděluje náhodně. Čím výkonnější je váš počítač, tím větší šanci máte na rozluštění hashe a získání odměny. Proces těžby je velmi náročný na výkon počítače a odměna není tak dobrá, jako bývala v konkurenci obřích těžebních farem.
Každá kryptoměna má stanovenou dobu, kterou zabere vytěžení jednoho bloku. V případě Bitcoinu je to přibližně 10 minut. Protože se o nalezení správného řešení snaží více těžařů, měla by se teoreticky zvýšit i pravděpodobnost, že se správné řešení najde dříve než za 10 minut. To však není pravda a nikdy se tak nestane, protože úměrně tomu se zvýší obtížnost těžby, která by trvala stanovených 10 minut.
