Kubánští ministři odhalili podrobnosti o nedostatku potravin a pohonných hmot uprostřed hospodářské krize

Vysocí kubánští představitelé v průběhu několika týdnů poskytli v sérii televizních vystoupení v hlavním vysílacím čase stále hrozivější obraz prohlubující se hospodářské krize a nebývale podrobně odhalili její rozsah.

Ministr za ministrem přinášejí špatné zprávy, protože komunisty řízená země, která je závislá na dovozu, se již čtvrtým rokem potýká s krizí a při prudkém poklesu výroby vystačí s minimem deviz.

Podle nejvyšších představitelů se výroba potravin, dodávky farmaceutických výrobků a doprava od roku 2018 snížily nejméně o 50 % a letos pokračovaly v poklesu z velké části kvůli chronickému nedostatku pohonných hmot a výpadkům elektřiny.

Kuba dováží většinu potravin a pohonných hmot, které spotřebovává, ale její příjmy se po pandemii propadly, což brzdí přísné americké sankce a skomírající cestovní ruch, který byl kdysi hlavním pilířem ekonomiky karibského ostrova.

„Ministři poskytli nové informace, které odhalují, jak vážná je krize a že růst v letošním roce je velmi pochybný,“ uvedl kubánský ekonom Omar Everleny.

Produkce vepřového masa, rýže a fazolí, což jsou základní potraviny na kubánském talíři, je letos o více než 80 % nižší než před krizí a vajec o 50 %, uvedl ministr zemědělství Ydael Jesus Perez.

„Podařilo se získat pouze 40 % pohonných hmot, 4 % hnojiv a 20 % potřebného krmiva,“ vysvětlil ministr.

Zdroj: Canva

Nemocnice, které mají nedostatek základních zásob, jako jsou stehy, bavlna a gáza, provedly o 30 % méně chirurgických zákroků než v roce 2019, vyplývá z údajů, které během prezentace první náměstkyně ministra zdravotnictví Táni Margarity Cruzové sdílela státní televize. Téměř 68 % základních léčiv není k dispozici nebo je jich nedostatek.

Veřejnou dopravu, která je v zemi, kde jen málokdo vlastní automobil, životně důležitá, rovněž brzdí nedostatek pohonných hmot a potíže se sháněním náhradních dílů.

Jestliže před rozpadem bývalého mecenáše Sovětského svazu „jezdilo v Havaně 2 500 autobusů … dnes jich je jen 300, zatímco před čtyřmi lety jich bylo 600,“ uvedl ministr dopravy Eduardo Rodríguez Davila.

Ministři odhalili, že domácí nákladní doprava nadále klesá a je poloviční oproti roku 2019. Průmysl pracuje na 35 % své kapacity.

Kubánská vláda přiznala, že její státem řízené hospodářství potřebuje reformu.

Místní úřady, které jsou s narůstajícími problémy a napětím stále více pod tlakem, zahájily programy na omezení hladu, výstavbu domů a zlepšení plynulosti dopravy, ale podle jejich slov je stále brzdí nedostatek finančních prostředků.

Německo čeká další špatné čtvrtletí, pak náročné oživení, uvedla centrální banka

Německá ekonomika v tomto čtvrtletí pravděpodobně opět klesne a její oživení bude obtížné, uvedla dnes ve své měsíční zprávě německá centrální banka. Zmínila zároveň známky zlepšení na začátku příštího roku. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 hospodářský výkon pravděpodobně opět mírně klesne,“ uvedla centrální banka. „Německá ekonomika se bude jen obtížně zotavovat z období útlumu, které přetrvává od vypuknutí války proti Ukrajině,“ dodala Deutsche Bundesbank, jak zní její oficiální název.

Německo letos zaznamenalo čtvrtletní hospodářský růst pouze ve druhém čtvrtletí, a to 0,1 procenta. Ve třetím kvartálu ekonomika o 0,1 procenta klesla, v prvním čtvrtletí stagnovala.

Ohledně příštího roku chová centrální banka mírný optimismus. Ve zprávě poukázala na vysokou zaměstnanost, silný růst mezd a stabilizaci ukazatelů ekonomické nálady.

„Začínají se objevovat nesmělé náznaky mírného zlepšení po přelomu roku,“ uvedla centrální banka. „Základní trend nových zakázek naznačuje, že zahraniční poptávka možná dosáhla svého dna,“ dodala. Upozornila nicméně, že nic nenasvědčuje trvalému zlepšení globální průmyslové aktivity. Průzkumy totiž ukazují na pokles nových zakázek a celkově slabou poptávku.

Objem zakázek německých firem se pomalu snižuje, což by také mohlo být brzdou produkce, upozornila centrální banka. Impuls podle ní naopak přijde od domácností, které mohou být zpočátku opatrné při utrácení, růst příjmů ale nakonec podpoří spotřebu.

Zdroj: Canva