Raiffeisen Bank International AG v úterý oznámila významnou dohodu v hodnotě 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů), která jí umožní přesunout část svých aktiv z Ruska, což je krok, který je v kontextu přísných omezení Moskvy týkajících se dividend velmi důležitý. Odhalení banky však vyvolalo otázky kolem výběru vedoucího pracovníka, který byl úzce spojen s firmami dříve sankcionovaného magnáta.
Plán zahrnuje koupi téměř 28% podílu v rakouské stavební firmě Strabag SE, kterou dříve vlastnil sankcionovaný podnikatel Oleg Děripaska. Banka pak hodlá tento podíl převést na svou mateřskou firmu se sídlem ve Vídni jako nepeněžní dividendu. Pokud vše půjde dobře, bude Raiffeisen spravovat podíl ve Strabagu prostřednictvím dceřiné společnosti Gabarts, která podle firemních záznamů vznikla jako partnerství mezi bankou a Stephanem Zoechlingem. Zoechling, který je v této záležitosti zájmovou osobou, má za sebou bohatou historii práce pro několik společností, v nichž byl Děripaska majoritním akcionářem. Zajímavé je, že Zoechling bude stát v čele podniku, jehož název “Gabarts” je anagramem slova “Strabag”.
Pozoruhodné je, že Zoechling bezprostředně nereagoval na žádost o komentář zaslanou na jeho e-mail. Stejně tak mluvčí společnosti Raiffeisen se zdržel komentáře k důvodům výběru Zoechlinga, aby pomohl spravovat podíl. V e-mailu zaslaném agentuře Bloomberg mluvčí Raiffeisen tento krok obhajoval: “Je běžnou praxí, že podíl takového rozsahu spravuje dceřiná společnost. Společnost Gabarts bude spravovat podíl ve společnosti Strabag a všechna příslušná kontrolní práva samozřejmě zůstanou společnosti RBI.”
Zdroj: Getty Images
Transakce by mohla potenciálně přinést úlevu pro Raiffeisen, která již téměř dva roky neúspěšně uvažuje o prodeji nebo vyčlenění svého nejziskovějšího podniku, ruské dceřiné společnosti. Potíže, kterým banka čelí kvůli neschopnosti přesunout zisky ve výši více než 3 miliard eur, znovu zdůraznily význam plánované transakce. Pokud by byla schválena, polovinu této částky by fakticky přesměrovala do mateřské firmy a zároveň by Děripaskovi umožnila zpeněžit jeho zmrazený podíl.
Zoechlingovy vazby se neomezují pouze na Děripaskovo podnikatelské impérium; je také dlouhodobě spojen se zakladatelem společnosti Strabag Hansem Peterem Haselsteinerem, který je shodou okolností spolu se Zoechlingem spoluinvestorem ve společnosti Remus. V nedávné době byl Zoechling spojován s několika významnými rakousko-ruskými transakcemi, včetně nákupu majetku, který zůstal po likvidaci Sberbank Europe. V rámci této transakce byla společnosti Zoechling v Rakousku povolena výjimka ze sankcí, aby se mohla zapojit do spolupráce s ruským věřitelem a získat to, co zbylo z jeho středoevropské a východoevropské dceřiné společnosti, a to za částku, o které informoval deník Standard, ve výši 240 milionů eur.
Děripaska, bohatý miliardář, vlastní významnou část skupiny En+, která spravuje největší síť elektráren na Sibiři a kontroluje více než polovinu společnosti Rusal, největšího ruského výrobce hliníku.
Zdroj: Pexels
Několik měsíců před vypuknutím rusko-ukrajinského konfliktu byl Zoechling jmenován předsedou představenstva Mykolajivské rafinerie oxidu hlinitého na Ukrajině, která patří společnosti Rusal. Tento závod měl zásadní význam pro zásobování ruských hutí společnosti Rusal surovinou. Společnost Rusal však nedávno v e-mailové odpovědi agentuře Bloomberg potvrdila, že Zoechling již není se společností spojen, zatímco holding EN+, který na Rusal dohlíží, se rozhodl mlčet. Stejně tak zprávy zaslané Děripaskovu tiskovému týmu s žádostí o komentář zůstaly bez odpovědi.
Zoechling dříve působil jako provozní ředitel stavební firmy Transstroj v době, kdy byla v Děripaskově vlastnictví. Podle programu konference z roku 2014 se podílel na infrastrukturních projektech souvisejících s olympijskými hrami v Soči. Kromě toho byl podle ruských firemních záznamů členem představenstva společnosti Transstroy.
Děripaska vlastní podíl ve společnosti Strabag od roku 2007. Uprostřed sankcí proti investorovi se rakouská stavební společnost snaží překonat patovou situaci složitým kapitálovým přesunem, jehož cílem je snížit jeho podíl pod hranici 25 %. To znamená, že Strabag nemůže vyplácet dividendy Děripaskově holdingové společnosti Rasperia, která rovněž nemá hlasovací práva na schůzích akcionářů.
Raiffeisen sdělila svůj záměr provést transakci v plném souladu se sankcemi, což Strabag potvrdil, když zdůraznil důležitost podrobného přezkumu sankcí.
Rakouská národní banka, která byla označena za sankční orgán dohlížející na transakce, potvrdila svou roli, ale zdržela se diskuse o dalších podrobnostech. Prostřednictvím e-mailu zaslaného agentuře Bloomberg uvedla, že “RBI musí zajistit, aby byly po celou dobu zamýšlené transakce plně dodržovány příslušné sankční předpisy EU”.
