Socioložka Kateřina Nedbálková pracovala v obuvnické továrně. „Mezi mnou a těmi lidmi byly rozdíly i podobnosti,“ říká. „Podobnost byla čistě demografická – pracovaly tam většinou ženy, moje vrstevnice nebo trošku mladší. Lišily jsme se vzděláním, které obecně v populaci stoupá a lidé v továrně to cítí. Mají jen základní vzdělání nebo jsou vyučeni. Mohou si připadat méněcenní. Tu méněcennost kompenzují třeba právě hrdostí na dřinu.“
Lidé v továrně se mohou cítit méněcenní, nahrazují to třeba hrdostí na dřinu, popisuje socioložka z terénu
