Přijela jsem do Litomyšle minulou neděli. Ospalé město bylo skoro bez lidí. Léto promořilo úmorným vedrem i stíny, kam paprsek slunce nikdy nevnikne. To vše na zdání ospalosti ještě přidávalo. Po ubytování jsem zašla na oběd v mezičase, kdy se jídlo dalo definovat jako pozdní oběd, případně brzká večeře. Najedla jsem se slušně a klidně bych i zatleskala, ale bylo to zbytečné. Seděla jsem v hotelu Aplaus a tím bych nosila pomyslné dříví do lesa.