O zákonu o snížení inflace v roce 2022 se ve Washingtonu mluví již několik týdnů. Zdá se však, že zdánlivě nekonečná kola politických jednání nebyla zbytečná. Návrh zákona se podařilo schválit v polarizovaném Senátu poměrem 51:50, což si vyžádalo nerozhodný hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové. Návrh zákona čeká pravděpodobně vřelé přijetí ve Sněmovně reprezentantů a poté poputuje k prezidentu Joeovi Bidenovi, aby se stal zákonem.
Pokud by návrh zákona prošel, jednalo by se o jeden z nejprogresivnějších právních předpisů v historii USA i světa. Bidenova přelomová iniciativa se totiž dotýká rozsáhlých odvětví a může mít překvapivé dopady jak na Wall Street, tak na vaše portfolio.
Co přesně by tedy zákon udělal?
Zákon o snížení inflace by měl způsobit vlny v lékařském a environmentálním sektoru
Jak si již mnozí investoři všimli, návrh zákona by výrazně urychlil přechod na čistou energii prostřednictvím investic ve výši 370 miliard dolarů do energetické bezpečnosti a změny klimatu. Návrh zákona se rovněž dotýká horkých témat, jako je reforma cen léků na předpis, 15% minimální daň z příjmu právnických osob a prodloužení platnosti zákona o dostupné zdravotní péči. Návrh zákona by snížil deficit o 300 miliard dolarů, což by podle Bidenovy administrativy pomohlo zmírnit inflaci.
Začněme nahoře, zelené investice by snížily emise uhlíku o 40 % do roku 2030, a to převážně prostřednictvím rozšíření větrných a solárních systémů. Rozšířením daňových úlev by se rovněž dále podpořilo zavádění elektromobilů.
Vývoj legislativy pozorně sledovali také příjemci zdravotní péče, a to z dobrého důvodu. Návrh zákona by poprvé v historii umožnil Medicare vyjednávat o cenách léků. Tím by se ušetřily stovky milionů za léky na předpis, což by snížilo ceny pro pacienty i daňové poplatníky.
Zdroj: Unsplash
Návrh zákona je z velké části financován prostřednictvím daní z příjmů právnických osob. Návrh zákona v současné době nařizuje 1% daň ze všech zpětných odkupů akcií společností a 15% minimální daň z příjmu pro společnosti, které vydělávají více než 1 miliardu dolarů. Zavírá také řadu daňových mezer, které využívají korporace a bohatí Američané, a vyžaduje dnes již proslulé přidělení 80 miliard dolarů pro daňový úřad, které by šly na nábor 87 000 nových agentů IRS.
Co by tyto rozsáhlé změny znamenaly pro investory?
Investoři jsou připraveni na vysoké zisky z EV
Legislativa má dalekosáhlé dopady na svět investic. Vítězové zákona jsou poměrně jednoznační: Společnosti zabývající se elektromobily a obnovitelnými zdroji energie budou mít velké výhody. Částka 369 miliard dolarů na čistou energii půjde na solární panely, větrné turbíny a daňové úlevy pro ty, kteří prodávají a kupují elektromobily. V současné době mají totiž výrobci automobilů nárok na daňové úlevy ve výši 7 500 dolarů na vozidlo, ale pouze do výše prvních 200 000 prodaných vozidel. Zákon by tuto hranici zvýšil a rovněž by spotřebitelům nabídl úvěry ve výši 4 000 USD na ojeté elektromobily.
Po sečtení všech daňových úlev a slev v zákoně o snížení inflace by i domácnost s nízkými nebo středními příjmy mohla získat pobídky až do výše 28 500 USD na nákup elektromobilů nebo dokonce zařízení, jako jsou střešní solární panely.
Pro současné i budoucí investory do obnovitelných zdrojů energie a elektrických vozidel je to velmi silný signál. Zdá se, že trh již dokonce začíná tuto novou zelenou realitu oceňovat. Společnosti jako Volta (NASDAQ:VLTA), která instaluje nabíjecí stanice pro elektromobily, spolu se známými výrobci elektromobilů, jako jsou Tesla (NASDAQ:TSLA) a Lucid (NASDAQ:LCID), zaznamenaly na začátku týdne silné zisky.
Zdroj: Unsplash
Nová metodika zdanění právnických osob se zdá být nevlídná k velkým podnikům
Velké korporace jsou již dlouho zastánci zpětného odkupu akcií v dobrých časech. Za poslední rok nakoupily společnosti z indexu S&P 500 v rámci zpětných odkupů více než 1 bilion dolarů. Zpětné odkupy akcií často zvyšují hodnotu akcií, což je přínosem pro společnost i její akcionáře. Legislativa, která odrazuje od zpětných odkupů akcií, by tak mohla mít za následek slabší růst cen akcií, než jaký by společnosti jinak zaznamenaly. Společnosti jako Apple (NASDAQ:AAPL) jsou dlouhodobě zastánci zpětného odkupu akcií; růst ceny akcií společnosti AAPL za dobu její existence je toho částečným důkazem. Zatímco 1% poplatek za zpětný odkup akcií nedopadne na multimiliardové organizace příliš tvrdě, bude společnosti odrazovat od toho, aby jednaly v souladu se svou fiduciární odpovědností vůči akcionářům.
Sonia Joao, provozní ředitelka společnosti Robertson Wealth Management, se vyjádřila k tomu, jaký dopad může mít daň ze zpětného odkupu akcií na společnosti.
