Norsko zintenzivňuje opatření a poprvé od roku 2002 zvyšuje sazby o 0,5%

Norská centrální banka přistoupila k největšímu zvýšení výpůjčních nákladů za posledních dvacet let a přislíbila urychlené zpřísnění, aby potlačila rostoucí inflaci, čímž se vzepřela prognózám méně agresivní politiky. 

Norges Bank ve čtvrtek zvýšila základní depozitní sazbu o 50 bazických bodů na 1,25 %. Tento krok, čtvrté zvýšení od začátku pandemie, splnil očekávání investorů, ale většinu ekonomů oslovených agenturou Bloomberg překvapil.

Norges Bank se tímto krokem vyrovnala nově zvýšené agresivitě svých globálních protějšků, jako je americký Federální rezervní systém, který minulý týden zvýšil svou vlastní sazbu o 75 bazických bodů. Norská centrální banka byla sice první ze zemí s deseti nejobchodovanějšími měnami světa, která loni začala zvyšovat výpůjční náklady, ale i ona se až dosud držela rozvážného přístupu.

Norská koruna, která je v letošním roce druhou nejslabší vůči dolaru hned za jenem, po oznámení kolísala a vůči euru se obchodovala o 0,1 % výše na úrovni 10,4622.

Úředníci v čele s guvernérkou Idou Wolden Bacheovou se zavázali zvýšit sazbu o další čtvrt procentní bod v srpnu, kdy se má konat takzvané průběžné zasedání, které obvykle nezahrnuje změnu politiky, a poté pokračovat v razantním jednání. Zvýšili také své prognózy základních spotřebitelských cen do roku 2025 a zároveň snížili výhled růstu pevninské ekonomiky do roku 2024.

Zdroj: Fxstreet.com

„Podle hodnocení výboru je ke stabilizaci inflace kolem cíle zapotřebí výrazně vyšší základní úroková sazba,“ uvedla Norges Bank ve svém prohlášení. „Vzhledem k napjaté situaci na trhu práce zůstane zaměstnanost pravděpodobně vysoká i při budoucí vyšší úrokové sazbě.“

Norští představitelé čelí nejrychlejší inflaci za posledních 33 let a známkám nedostatku pracovních sil. Jejich rozhodnutí ukazuje ochotu riskovat prudší stlačení spotřebitelů, kteří jsou na změny měnové politiky obzvláště citliví.

Podle údajů OECD se zadlužení norských domácností v roce 2020 rovnalo 247 % čistého disponibilního příjmu, čímž předstihlo Dánsko a Nizozemsko. Téměř všechny půjčky dlužníků se rychle přizpůsobují zvýšení sazeb. Úředníci připustili, že sledují dopady.

„Zvýšení úrokových sazeb v Norsku může také ochladit trh s bydlením a omezit spotřebu domácností ve větší míře, než se očekávalo,“ uvedli. „Pokud inflace a využití kapacit klesnou rychleji, než se předpokládalo, může být základní úroková sazba zvýšena méně, než se v současnosti předpokládá.“

„Jestřábí překvapení,“ řekl Kristoffer Kjaer Lomholt, vedoucí oddělení devizového a podnikového výzkumu v Danske Bank A/S v Kodani. „Zdá se, že mají mnohem menší obavy z globálního makro prostředí, než jsme očekávali.“